Brazilský Kongres, v němž mají konzervativci většinu, už loni v prosinci schválil návrh zákona o snížení trestu, a to až na dva roky a čtyři měsíce. Nynější levicový prezident Luiz Inácio Lula da Silva pak návrh zákona vetoval, ale Kongres jeho veto přehlasoval.
Kongres by čtvrtečním rozhodnutím podle analytiků mohl nyní 71letému Bolsonarovi trest snížit až o 20 let. Bývalý prezident trest nastoupil loni v listopadu, v současnosti je v domácím vězení.
Nový zákon snižuje trestní sazby za některé činy, včetně těch, které se týkají demokratického právního státu a řízení převratu. Podle AP by nynější krok Kongresu mohl pomoci i těm Bolsonarovým stoupencům, kteří byli odsouzeni za podobné činy.
Lula se v říjnu bude ucházet o znovuzvolení, přičemž hlavním soupeřem mu má být jeden z exprezidentových synů, senátor Flávio Bolsonaro.
Jair Bolsonaro, který stál v čele Brazílie od ledna 2019 do konce roku 2022, se v lednu 2023 spolu s dalšími snažil zabránit v nástupu do prezidentského úřadu Lulovi, který jej ve volbách porazil. Tehdejší prezident odmítal výsledky uznat a přiživoval protesty v ulicích, které vyvrcholily tím, že několik tisíc demonstrantů 8. ledna 2023 vtrhlo do budov parlamentu, prezidentského úřadu a nejvyššího soudu v brazilské metropoli.
Plán však selhal, protože Bolsonarovi spojenci nedokázali získat podporu od armádních špiček. Bolsonaro opakovaně popřel jakékoliv pochybení a tvrdí, že je politicky pronásledován.
Brazilský federální volební soud v červnu 2023 rozhodl, že Bolsonaro zneužil své pravomoci, když zpochybňoval důvěryhodnost elektronického volebního systému pro prezidentské volby. Loni v září pak nejvyšší soud shledal Bolsonara vinným z pokusu o státní převrat a rozvrácení demokracie v zemi po porážce ve volbách a uložil mu trest 27 let a tři měsíce odnětí svobody. Trestu čelí například i jeho bývalý ministr spravedlnosti Anderson Torres, který byl odsouzen ke 24 letům vězení.
