Čekalo se na něj šest let. Vzniknout měl ze dvou důvodů: měl jednak zabránit množírnám, aby vydělávaly na utrpení zvířat, jednak měl pomoci najít ztracené mazlíčky. Jenomže podle poslance Jiřího Pospíšila (TOP 09) se centrální registr psů nepovedl.
„Podle toho, jaké informace se ke mně dostávají, je nedoladěný. Vyvolává víc otázek než odpovědí. Obávám se, že v této podobě nebude fungovat,“ hodnotí novou databázi.
Důvodů je podle něj několik. První je ten, že do něj nemohou nahlížet pracovníci útulků. Když se k nim tedy zatoulá pes, který se ztratil svému majiteli, nedohledají ho.
„Což je velký problém. Zatímco dnes se mohli do stávajících databází podívat a okamžitě chovateli zavolat, napříště už to nebude možné. Oprávněnými subjekty k nahlížení do registru už totiž budou jen veterináři, policie a zaměstnanci obecního či městského úřadu,“ upozorňuje Pospíšil.
Psi se ztrácí sedm dní v týdnu
Předání ztraceného zvířete se tím podle něj zkomplikuje a protáhne. Soukromí veterináři a úřady totiž – na rozdíl od útulků – nepracují nepřetržitě sedm dní v týdnu.
„Není navíc zřejmé, kdo bude majitele ztraceného psa kontaktovat – tedy jestli k tomu dostanou svolení samotné útulky, nebo se bude čekat na zásah zmíněných úřadů,“ pokračuje poslanec.
Chybí totiž upřesnění, jak nakládat s osobními údaji v databance. „Nikde jsem nenašel žádnou zmínku o tom, jestli budou moct veterinární lékaři předávat informace o majiteli psa přímo útulkům, nebo ne,“ upřesňuje Pospíšil.
Komplikace podle něj mohou nastat i při adopci zvířete. I v tomto případě se totiž bude čekat na veterináře – jedině on bude moci v registru udělat změnu. „Na veterinářích tak bude nejenom to, aby do databáze zanesli tisíce zvířat napříč celou republikou, ale také aby průběžně měnili záznamy o adopcích,“ varuje Pospíšil. Jak budou takovou agendu veterináři zvládat, si podle svých slov neumí představit.
„Dořešené ostatně není ani to, kdo bude chovatele vyzývat k vyzvednutí psa. Nebo kdo ho bude popotahovat za neplnění zákonných povinností, jako je chybějící označení čipem nebo propadlá vakcinace proti vzteklině,“ podotýká Pospíšil.
Otazníky podle něj visí i nad samotným vlastnictvím zvířete, tedy jestli bude pes při pobytu v útulku „obecní“, nebo bude patřit naopak spolku.
Ochráncům zvířat se nelíbí ani skutečnost, že se do registru nemusí nahlašovat laboratorní psi. Právě s nimi se totiž obchoduje velmi čile.
„Nechci platit znovu“
Kritikou nešetří ani chovatelé. Vadí jim, že musí znovu k veterináři. Řada z nich už totiž své psy dávno registrovala – lidé je zapsali do některé ze stávajících databank. Namítají proto, že by si mohly úřady jejich údaje do centrálního registru samy přetáhnout.
„Třeba já mám dva psy s průkazem původu, kteří jsou už dávno registrovaní u Českomoravské kynologické unie. Takže nerozumím tomu, proč mám celý proces absolvovat znovu a ještě za to i podruhé platit,“ rozhořčila se například chovatelka Lenka Šmídová.
Podobně to vidí i další majitelka psa Kamila Jandová. „Je to jen další buzerace a tahání peněz z poctivých chovatelů, kteří už mají své psy dávno registrované,“ říká a dodává: „Naopak množírny to opět nepostihne. Ty psy ani neočkují, ani nečipují a neregistrují. Opět jde jen o další vládní paskvil, kvůli kterému se nám množitelé jen smějí.“
Veterináři ale namítají, že je na hodnocení příliš brzy. Třeba bývalá prezidentka Komory veterinárních lékařů České republiky Radka Vaňousová Aktuálně.cz řekla, že si všichni fungování nového registru teprve „osahávají“. „Je hotový sotva čtrnáct dní, takže si ho začínáme zkoušet. Vůbec nevíme, jak náročné to bude a jaký čas novou agendou strávíme,“ uvedla.
„Zatočíme s množírnami“
I ona ale přiznává, že je řada kolegů z nových povinností otrávená. „Chápou to tak, že budou jen suplovat činnost veřejné správy. Stát by si to měl dělat sám,“ vysvětluje. Místo toho převedl celou agendu na doktory.
„Pro nás to ale bude znamenat spoustu práce navíc,“ říká Vaňousová. O výši poplatků spekulovat nechtěla, každý veterinář si je stanoví sám. Ona sama prý předpokládá cenu mezi 400 až 800 korunami.
O centrálním registru psů už se v Česku hovoří od roku 2016, kdy jeho vznik doporučila ministerská komise pro ochranu zvířat. I s povinným čipováním.
Chtěla tím potlačit především množírny a nelegální obchod se zvířaty. Podle usnesení Evropského parlamentu o ochraně vnitřního trhu a práv spotřebitelů z února 2020 totiž pochází až 42 procent inzerátů, v nichž se zvířata nabízejí, právě od množitelů. „Zvířata z těchto chovů často žijí v naprosto nevyhovujících podmínkách a trpí mnoha chorobami, “ uvádí se v usnesení.
Letos na jaře pak Evropský parlament přijal další nařízení k omezení množíren, na které čekali ochránci zvířat dlouhé roky. Přináší povinné čipování a přísnější kontrolu online prodeje zvířat.
Černý trh se zvířaty s sebou navíc přináší i obrovské daňové úniky. Třeba britská daňová správa HMRC vyčíslila, že jen kvůli 257 odhaleným případům z nelegálních prodejů mazlíčků let 2015 až 2019 uniklo státu na daních 5,3 milionu liber. Evropané přitom podle odhadů organizace Eurogroup for Animals každý rok nakoupí zhruba osm milionů štěňat v hodnotě 1,3 miliardy eur.
Jako horký brambor
Tuzemský centrální registr měl mít proto původně na starosti stát, respektive úředníci ze Státní veterinární správy. Vedení resortu zemědělství ale nakonec od tohoto řešení ustoupilo. Zdůvodnilo to velkou náročností a nákladností projektu.
Povinnost místo toho přeneslo na veterinární komoru, která už se starala o registr takzvaných petpasů, tedy cestovních dokladů pro mazlíčky. „Tento záměr byl ale technicky nemožný, databanka nebyla na takový objem dat absolutně připravená,“ řekla už dříve šéfka komory Petra Šinová. Nebyla prý ani dostatečně zabezpečená.
Ministerstvo si proto muselo přece jen vysoutěžit registr samo. Podle exprezidentky veterinární komory Radky Vaňousové vyšel na 15 až 20 milionů korun. „Náklady na vytvoření systému, jeho provoz i údržbu platí komoře ministerstvo. Je na to přímo vyhláška,“ vysvětluje Vaňousová.
Pokuta až 300 tisíc
Spuštění Centrální evidence psů se očekává 1. července. Nejprve se v ní budou scházet jen údaje o psech a jejich majitelích, zhruba za tři roky se ale počítá i s kočkami. Štěňata musí chovatelé zaregistrovat ještě před předáním novému majiteli, dospělé psy stačí nahlásit nejpozději při nejbližší vakcinaci proti vzteklině. Za porušení této povinnosti hrozí lidem tučná pokuta – majitelé psa mohou zaplatit až 300 tisíc korun.
V systému se budou evidovat základní informace o psovi – například plemeno, pohlaví, kastrace nebo údaje o očkování proti vzteklině. Doplněné budou i o data o chovatelích, k dispozici budou například kontaktní informace pro případ ztráty zvířete. V systému budou také údaje o čipu psa nebo petpasu.
