Bydlení v nevyhovujících podmínkách, nejasnosti ohledně nájemní smlouvy nebo žádání o sociální podporu na kauci. V takových situacích lidem nově pomáhají takzvaná kontaktní místa pro bydlení. Od začátku roku, kdy služba začala fungovat, se na ně obrátilo přes 1500 lidí, navíc řešily další čtyři tisíce anonymních podnětů. České televizi to potvrdila mluvčí ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Veronika Lukášová. Kontaktní místa vznikla v lednu podle zákona o podpoře bydlení. Podle něj začala od prvního července platit i další opatření, jako například garance pro soukromé majitele bytů.

Od začátku roku vzniklo po celém Česku povinně podle zákona 115 kontaktních míst, dalších sedmnáct dobrovolně zřídily obce s rozšířenou působností. Několik jich navíc už dříve fungovalo v pilotním provozu. Od ledna tak využilo jejich poradenství přes 1500 lidí, kteří se také zapsali do systému Evidence podpory bydlení. „To jim otevírá možnost budoucího čerpání podpůrných opatření,“ vysvětluje mluvčí MMR Lukášová.

Více než polovina všech návštěv se týká samotného hledání bydlení. „S velkým odstupem pak následují dotazy spojené s nájmem, dotazy na nevhodné bydlení, problematika ztráty bydlení a žádosti o radu ohledně sociálních dávek,“ doplňuje Lukášová.

Lidé se ale na kontaktní místa obracejí také anonymně. „Kontaktní místa zaznamenala přibližně čtyři tisíce anonymních konzultací. Tyto konzultace jsou podstatně stručnější, nepředstavují pro lidi vstup do systému a nelze u nich určit přesný počet konkrétních osob,“ říká Lukášová.

Vůbec nejvytíženější je kontaktní místo v Brně s více než 1100 anonymními konzultacemi a zhruba 200 evidovanými poradenstvími. Často se také lidé obracejí na pobočky v Hradci Králové, Olomouci, Ostravě nebo v Praze, kde je kontaktních míst více a fungují pro jednotlivé městské části.

Širší podpora od července

Zákon o podpoře bydlení přichází i s dalšími prvky podpory pro lidi v bytové nouzi. Ty začaly platit prvního července. Patří mezi ně třeba systém garancí pro soukromé majitele bytů a finanční příspěvky obcím, které pronajmou své byty lidem v nouzi.

„Obce mohou do nabídky sociálního bydlení dávat svoje byty, zároveň mohou i spolupracovat se soukromým sektorem. Dohodnou se s majitelem bytu na garanci bezproblémovosti výměnou za ubytování člověka v bytové nouzi,“ říká Mikoláš Opletal, advokační pracovník Platformy pro sociální bydlení.

Náklady na provoz kontaktních míst pokrývají rozpočty obcí. Změnu by měla přinést novela zákona o podpoře bydlení, která už prošla Poslaneckou sněmovnou. Podle ní by část pravomocí kontaktních míst měla přejít z obcí na úřady práce. Podle vlády jsou úřady práce na některé činnosti lépe připravené, protože už nyní mají přístup k majetkovým poměrům lidí. Úřady práce jsou ale v některých regionech už nyní přetížené.

I proto se někteří odborníci této změny obávají. „Vnímáme, že úřad práce není připravený na vykonávání této agendy, kterou naopak obce často už dělají a mají na to místní znalost. Bude docházet k dublování agendy a obáváme se, že to může způsobit odkládání pomoci pro zhruba 160 tisíc lidí,“ doplňuje Opletal.

Podle řady úředníků ale bude potřeba počkat na to, jak bude změna fungovat v praxi. „Bude záviset na tom, jak bude probíhat komunikace mezi magistrátem a úřadem práce,“ usuzuje vedoucí odboru sociálního začleňování města Teplice Matěj Hon. 

Proti změnám se už ohradil také Svaz měst a obcí ČR. Poslancům zaslal dopis, ve kterém poukazuje na fakt, že se obce na změny předem připravovaly zbytečně, což vede k plýtvání zdrojů i lidských kapacit. 

Share.