Tentokrát nejde jen o pilota Aleše Svobodu, který by se mohl v příštích letech stát prvním českým astronautem na Mezinárodní vesmírné stanici, ani o firmy jako OHB Czechspace, jež se podílejí na evropských misích. Start-up AdvaSpace vyrostl ze společnosti Advacam, která už více než deset let vyvíjí špičkové detektory radiace využívané v medicíně, průmyslu, elektronové mikroskopii i ve vědeckých vesmírných misích.
AdvaSpace však nevznikl proto, aby prodával další detektory, ale aby na stejné technologii vybudoval byznys postavený na datech a jejich interpretaci. Právě v tom spočívá hlavní rozdíl mezi společnostmi Advacam a AdvaSpace.
Start-up nechce být jen výrobcem hardwaru. Zákazníkům chce dodávat nejen samotná měření, ale především jejich interpretaci, tedy co konkrétní radiační podmínky znamenají pro životnost satelitů, spolehlivost elektroniky nebo bezpečnost posádek.
Na první pohled nejde o obor, který by působil jako masový byznys. Jenže vesmír se rychle komercializuje. Právě tahle kombinace technologie a obchodního modelu přesvědčila i porotu soutěže Nápad roku.
„AdvaSpace má zkušený tým, patentovaný produkt a velkou tržní příležitost. Přesvědčil nás potenciál předpovídat vesmírné počasí, významné reference z kosmického průmyslu, jako jsou NASA nebo ESA, a také rostoucí množství elektroniky ve vesmíru, které je ohroženo kosmickým zářením,“ říká Martin Kešner, zakladatel a porotce soutěže Nápad roku.
Povinné ručení ve vesmíru
Zatímco dnes kolem Země obíhá přibližně 15 tisíc aktivních satelitů, do konce desetiletí by jich podle odhadů mohlo být až 100 tisíc. S rostoucím provozem poroste i tlak na jeho regulaci. Evropská komise už například pracuje s myšlenkou jakéhosi „povinného ručení“ pro družice.
Pokud dojde k poruše nebo kolizi, bude stejně jako u dopravní nehody důležité zjistit, jaké v daný okamžik panovalo „vesmírné počasí“. Právě proto vidí AdvaSpace mezi budoucími zákazníky nejen provozovatele satelitů, ale také pojišťovny.
Zákazníky ale nehledá jen mezi provozovateli družic. Zájem podle Martina Tyburce, ředitele AdvaSpace, přichází také z letectví.
Kvůli geopolitické situaci dnes řada dálkových letů obchází Rusko, Ukrajinu i část Blízkého východu a vede přes polární oblasti, kde je kvůli magnetickému poli Země výrazně vyšší radiace. Aerolinky proto stále častěji řeší, jaké radiační zátěži jsou během letu vystaveny posádky i cestující.
Klíčovou výhodou technologie AdvaSpace je samotný způsob měření. Zatímco běžné dozimetry ukážou pouze celkovou dávku záření, detektory MiniPIX Space dokážou rozlišit jednotlivé typy částic.
„Umíme rozeznat každou jednotlivou částici. Ne pouze celkovou dávku. A každá částice má jiný efekt. Je to podobné, jako kdyby někdo měřil úroveň dešťových srážek pomocí odběrného válce a prohlásil, že za noc napršelo 20 mm. To je celková dávka. My zákazníkovi do jedné změříme, kolik to bylo kapek, kolik z nich bylo malých, kolik velkých a kolik tam bylo nebezpečných krup, které mohou poškodit jeho zařízení,“ vysvětluje.
Právě schopnost rozlišovat jednotlivé částice by měla v budoucnu umožnit nejen přesnější měření, ale i předpověď slunečních bouří. Prvním krokem bylo červencové vypuštění detektoru MiniPIX Space na družici Marina. Mise má ověřit technologii v reálném provozu, sběr dat i jejich následné zpracování.
Do budoucna chce AdvaSpace postavit byznys na třech pilířích. Vedle prodeje samotných detektorů plánuje nabízet analýzu naměřených dat a postupně také vlastní datovou službu. Zákazník by si jednoduše objednal informaci o radiační situaci v konkrétním místě oběžné dráhy, aniž by musel na svou družici instalovat vlastní měřicí zařízení.
To ale znamená vybudovat síť detektorů ve vesmíru a přesvědčit investory, že trh pro podobnou službu skutečně vznikne.
„Nevytváříme službu pro dnešní svět, ale pro svět za pět let. Dnes se teprve rozkládá herní plán Monopolů a nakupují první políčka,“ popisuje Tyburec současnou fázi trhu, kde je třeba si „herní políčka“ zabrat mezi prvními.
