Dva po sobě následující údery, kterými Ukrajina z počátku tohoto týdne zasáhla Krymský most, způsobily na nelegálně postavené spojnici mezi okupovaným Krymem a Ruskem zatím nejvýraznější škody. Silniční část byla v hlavním poli pod oblouky zcela zničena a poškozená je i železniční část. Podle expertů můžou opravy trvat i roky a není jisté, že se most podaří kvůli předpokládaným pokračujícím ukrajinským úderům zcela obnovit. Poškození mostu navíc dál komplikuje už tak složité zásobování Krymu, jehož pozemní spojnice s Ruskem jsou také pod ukrajinskou palbou.
„Nepotřebujete titul ze stavebního inženýrství, abyste pochopili, co to znamená! Je úplně zničené,“ komentoval pro BBC stav hlavního rozpětí mostu stavební inženýr Colin Caprani z australské Monash University. Oprava podle něj bude obtížnější než stavba od nuly, a to kvůli troskám pod vodou a poškození, které mohly utrpět podpěry a základy. Nevyloučil, že některé části mostu bude nutné před opravami kompletně demontovat.
„Domnívám se, že obnova této části nebude trvat jen měsíce, ale rok nebo i déle,“ řekl webu The Kyiv Independent (KI) ukrajinský expert na vojenské letectví Andrij Charuk.
Ukrajinský web Defense Express napsal, že obnova zříceného oblouku by mohla trvat přes dva roky, je ale podle něj možné, že kvůli předpokládaným dalším ukrajinským útokům nebudou Rusové schopni most plně obnovit až do konce války.
„Jakékoli opravě, tím spíš pracím této úrovně, předcházejí dvě povinné fáze: prohlídka zachovaných konstrukcí a technický průzkum jejich stavu a následně vytvoření projektu opravných prací. Tento úkol je rozsáhlý a jeho realizace bude nějakou dobu trvat,“ řekl stanici Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (REF/RL) nejmenovaný vojenský expert z Krymu, bývalý ukrajinský důstojník a podplukovník v záloze.
„Samotná oprava a obnova mostu by mohla začít ne za týdny, ale za měsíce,“ dodal pod podmínkou anonymity.
Sedmifázová ukrajinská operace
Ukrajinci na Krymský most nyní zaútočili dvakrát během 24 hodin – v noci na pondělí a v noci na úterý. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského použil Kyjev při úderu zbraně Paljanycja, které jsou hybridem mezi střelou a dronem, dále střely Neptun, drony Ruta a FP-5 či střely Flamingo.
Šlo podle něj o sedmou fázi několikatýdenní operace, při níž Ukrajinci postupně ničili ruské systémy protivzdušné obrany, radary či stanice elektronického boje.
Institut pro studium války (ISW) shrnul, že Ukrajinci během několika měsíců v místě postupně rozložili ruskou protivzdušnou obranu a její zbytky pak zahltili velkým množstvím levných dronů, čímž vytvořili prostor pro své řízené střely a drony s proudovým pohonem, které se pak k mostu přiblížily z několika směrů.
Ukrajina se navíc při útoku v noci na úterý obešla bez satelitního komunikačního systému Starlink a jeho vojenské verze Starshield, jejíž používání Kyjevu opakovaně omezují USA, řekl listu The Times nejmenovaný ukrajinský důstojník zapojený do této operace. Podle něj Kyjev použil vlastní systém.
Chráněný symbol ruské okupace
Poslední ukrajinský zásah má také důležitý symbolický význam. Stavba ztělesňuje ruskou okupaci Krymu a Ukrajinci ji teď zásadně poškodili zbraněmi vlastní výroby, podotkl KI.
Sám ruský diktátor Vladimir Putin most v roce 2018 otevíral za volantem ruského kamionu Kamaz a vybudování mostu bylo pro ruský režim prioritou, kvůli které Moskva odložila jiné infrastrukturní projekty, dodal web.
Rusko se snaží útokům na most předcházet například tím, že posílilo protivzdušnou obranu v okolí a vybudovalo podmořské zábrany proti dronům v podobě sítí i bariér z potopených lodí.
„Oblast Kerčského (Krymského) mostu je jednou z nejlépe chráněných oblastí před útoky ze vzduchu, ze země i z vody,“ podotkl podle RFE/RL nejmenovaný vojenský expert z Krymu. „Hustota protivzdušné obrany je (tam) pravděpodobně druhá nejvyšší po ochraně moskevského Kremlu a Putinovy rezidence ve Valdaji. Systematická práce ukrajinských sil však přinesla své výsledky,“ dodal.
„Rusové už léta přesvědčují celý svět, že Krymský most je jedním z nejlépe chráněných objektů na planetě. Dnes jsou jeho části na mořském dně,“ komentovala úspěšný útok podle KI ukrajinská zpravodajská služba SBU.
Uzavřené Azovské moře
Dvojitý ukrajinský úder zcela zničil silniční část hlavního pole mostu. Okupanti už sice obnovili provoz na jedné ze dvou železničních kolejí, zřícený oblouk ale zablokoval Kerčský průliv, kterým teď nemohou proplout velké obchodní a vojenské lodě, doplnil ISW s odkazem na místní telegramové kanály.
„Kanál vede pod klenutou částí mostu a je jedinou lodní trasou mezi Azovským a Černým mořem,“ uvedl podle BBC Andrej Sizov, zakladatel analytické a poradenské společnosti SovEkon, která se zaměřuje na zemědělské trhy.
SovEkon odhaduje, že přes Azovské moře, jehož celé pobřeží nyní kontroluje či okupuje Rusko, obvykle putuje čtvrtina ruského vývozu obilí. Trasa se používá také k přepravě paliv či hnojiv. Podle Sizova by vyčištění kanálu mohlo trvat několik týdnů až měsíců.
Nejmenovaný bývalý důstojník ukrajinské rozvědky řekl stanici RFE/RL, že Rusové by mohli zboží přepravit přes Taganrog v Rostovské oblasti po železnici do černomořských přístavů v Krasnodarském kraji, ale to je podle něj delší a dražší alternativa, a také je v dosahu ukrajinských útoků.
Problémy má i trajekt přes Kerčský průliv severně od Krymského mostu. „Bylo tam pět automobilových trajektů a všechny byly dříve zasaženy ukrajinskými silami. Tři z nich vyžadují nejzávažnější opravy nebo jsou dokonce na odpis a dva se používají jako nesamohybné čluny – táhnou je remorkéry mezi přístavy Krym a Kavkaz. Oba železniční trajekty byly zničeny (už) dříve,“ doplnil.
Most byl nejrychlejší zásobovací trasou pro okupanty
Přes Krymský most už sice kvůli ukrajinským útokům prakticky nejezdí těžká nákladní a vojenská doprava – od listopadu na něj těžká nákladní vozidla vůbec nesmějí – ale stále zůstával kritickou logistickou trasou pro přepravu potravin, zboží a pohonných hmot z Krasnodarského kraje, a jeho zničení tak zkomplikuje zásobování okupantů, píše ISW.
„I kdyby běžná těžší doprava jezdila jinou trasou, (most) by sloužil jako nouzová trasa, pokud by (Rusko) muselo něco velmi rychle přepravit, ale tato možnost nyní samozřejmě zmizela,“ řekl webu KI Emil Kastehelmi, analytik finské společnosti Black Bird Group.
„Z vojenského hlediska je Krymský most nejrychlejší trasou pro přesun posil na Krym. Dosud byla i relativně bezpečná, na rozdíl od dálnice (Rusy nazývané) Novorusko přes okupované ukrajinské území, kde neustále útočí ukrajinské drony,“ dodal pro KI Charuk.
Silnice pod palbou a neexistující železnice
Právě toto pozemní spojení mezi Krymem a Ruskem přes okupované ukrajinské pozemní oblasti je alternativou k mostu. Kyjev ale systematicky útočí mimo jiné na mosty spojující poloostrov s pevninou či na další dopravní tepny po celé trase, a uvádí, že už od května má tento koridor zcela pod palebnou kontrolou.
Podle ukrajinských i ruských zdrojů například ve stejnou noc, kdy zničili Krymský most, zasáhli Ukrajinci část této dálnice na ruském území.
Další alternativou pro okupanty tak zůstává výše zmíněný trajekt, jehož kapacity jsou ale omezené, a navíc je zranitelný vůči ukrajinským úderům, podobně jako případné další způsoby přepravy zboží po moři.
Pokud jde o nákladní železniční dopravu, ta už mezi Krymem a Ruskem v podstatě neexistuje, tvrdí podle RFE/RL nejmenovaný exdůstojník ukrajinské vojenské rozvědky.
„Železniční část Kerčského (Krymského) mostu po předchozích úderech už nevydrží zátěž a pro nákladní vlaky byla cesta přes most uzavřena. A všechny železniční mosty na Krymu vyřadily v létě z provozu ukrajinské speciální jednotky. Podle mých informací zatím nebyl žádný obnoven,“ uzavřel.
