Bankovní rada České národní banky zvýšila ve čtvrtek základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Naposledy sazba byla na této úrovni počátkem loňského května. Současně rada rozhodla o růstu diskontní sazby ve stejném rozsahu na 2,75 procenta a lombardní sazby na 4,75 procenta. Jednání se zúčastnilo všech sedm členů rady. Ještě před jejich rozhodnutím varoval premiér Andrej Babiš (ANO), že zvýšení sazeb by zásadně poškodilo životy obyvatel, podnikatelů i celou ekonomiku.
„Nechápu, proč by ČNB měla navyšovat sazby,“ řekl premiér s tím, že Česko uplatňuje vyšší úrokovou sazbu než eurozóna. Evropská centrální banka nicméně minulý týden zvýšila svou klíčovou depozitní sazbu ze dvou na 2,25 procenta. Podle Babiše k tomu má důvod vzhledem k inflaci, v Česku ale takový problém nevidí.
Koncem května Babiš vyzval guvernéra ČNB Aleše Michla, aby centrální banka úrokové sazby snížila. Podle zákona je centrální banka nezávislá. Zákon o České národní bance stanovuje, že její hlavní cíl je péče o cenovou stabilitu. ČNB cílí na stabilní udržení inflace na dvou procentech. V dubnu meziroční inflace vzrostla na 2,5 procenta z březnových 1,9 procenta, důvodem bylo zejména zdražení pohonných hmot kvůli válce na Blízkém východě. V květnu činila inflace 2,1 procenta.
Zvýšení sazeb nastalo poprvé za působení guvernéra Michla (ve funkci od července 2022). K poslednímu zvýšení sazby došlo za jeho předchůdce Jiřího Rusnoka v září 2021.
Zpřísněním měnové politiky reaguje centrální banka na inflační tlaky.
