Česko a Německo odmítly žádost o povolení k přeletu letadla tchajwanského prezidenta Laje Čching-tea, napsal portál TaiwanNews. Prezident měl v plánu ve dnech 22. až 26. dubna navštívit Svazijsko a poté, co povolení k přeletu zrušily tři africké země, se Tchaj-pej snažila cestu zachránit zajištěním přeletu nad evropskými státy. Oficiální návštěva ale nakonec byla zrušena, protože se nepodařilo potřebná povolení získat.
Mluvčí české diplomacie Adam Čörgő nicméně ČTK sdělil, že žádnou podobnou žádost Černínský palác neobdržel. Stejné vyjádření získala od resortu i agentura Bloomberg, která rovněž informovala o tom, že Česko s Německem přelet nepovolily.
Bloomberg s odvoláním na své zdroje napsal, že o tchajwanské žádosti byl informován i spolkový kancléř Friedrich Merz, ale německé úřady nakonec rozhodly, že by bylo problematické, aby Laj přistál v oficiálním letadle ve Frankfurtu nad Mohanem. Bloomberg dále uvedl, že o věci se mezitím dozvěděla i Čína, která následně na Berlín tlačila, abych tranzit tchajwanskému prezidentovi nepovolil.
Laj plánoval do Svazijska odcestovat po měsících příprav před týdnem ve středu a zrušení cesty oznámil prezidentův úřad v úterý večer, tedy těsně před odletem. Podle Bloombergu odřeknutí následovalo po dvou dnech horečných snah dohodnout alternativní letovou trasu. Agentura zároveň s odkazem na nejmenovaného činitele uvádí, že Německo i Česko nakonec souhlas vydat odmítly, a to částečně z toho důvodu, že Tchaj-wan požadoval odpověď do dvou hodin.
Africké státy podle TaiwanNews povolení k přeletu zrušily na nátlak Číny. V případě Česka a Německa ale tlak Pekingu TaiwanNews i Bloomberg výslovně jako důvod neuvádějí. Do věci se dle Bloombergu vložily i Spojené státy přes svého velvyslance na Mauriciu, ale i tento pokus kvůli vlivu Pekingu ztroskotal. Pomoc zvažovala také Francie a nabídku učinil i svazijský král Mswati III., který navrhl vyslat na Tchaj-wan pronajaté letadlo, které by prezidenta do Afriky dopravilo. Jeden ze zdrojů Bloombergu poznamenal, že to ale problém s přelety neřešilo.
Tchaj-wan se nakonec rozhodl pro kompromis, kdy místo Laje do Svazijska odletěl ministr zahraničí Lin Ťia-lung jako prezidentův zvláštní zmocněnec. Ministr do Afriky zamířilo přes Vídeň, zpáteční cestu asijská země zorganizovala přes Frankfurt.
Čína Tchaj-wanu hrozí vojenským zásahem
Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí ostrovu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. To sice Tchaj-wan oficiálně neudělal, přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle.
Například skrze cvičení jednotek na Tchaj-pchingu, největším ze Spratlyho ostrovů v Jihočínském moři, Tchaj-wan ukazuje, že Pekingu neustupuje a je připraven své území bránit. „Čína je netransparentní autokratická země. Veškerou moc má v rukou (prezident) Si Ťin-pching a to, co udělá, si zasluhuje naši pozornost i obavy. Vzhledem k jeho strategii jsme odhodláni udělat vše, abychom udrželi kontrolu,“ sdělil tchajwanský ministr zahraničí.
Tchaj-wan nyní s napětím očekává summit čínského a amerického prezidenta, kde bude ostrov jedním z témat. Při posledním setkání vůdci obou zemí o Tchaj-wanu nejednali. Čína ale usiluje o to, aby zaznělo „nepodporujeme nezávislost“. „Vyzýváme USA, aby dodržovaly princip jedné Číny a tři společná čínsko-americká komuniké a přestaly zasahovat do vnitřních záležitostí Číny prostřednictvím tchajwanské otázky,“ zdůraznil mluvčí čínského ministerstva zahraničí Kuo Ťia-kchun.
Tchajwanci sledují, jestli prezident USA Donald Trump přehodnotí dlouhodobou politiku výměnou za obchodní ústupky. Ostrov je zásadní pro vojenskou rovnováhu v západním Pacifiku. I drobná změna ovlivní, jak Peking vnímá odhodlání Spojených států plnit bezpečnostní závazky v Asii.
Vedle diplomatické izolace se Čína snaží omezit také dodávky zbraní Tchaj-peji. Nově uvalila sankce na evropské firmy, včetně čtyř českých. Tchaj-wan dopady zlehčuje. „Takový krok neovlivňuje naši schopnost nadále získávat potřebné vybavení prostřednictvím různorodých kanálů,“ vzkazuje tchajwanský ministr obrany Wellington Koo. Evropa ostrovu neprodala velkou vojenskou techniku téměř třicet let. Do budoucna by mohl získat nové zdroje z Japonska, které nově povolilo export zbraní.

