„Hledali jsme obor, který na digitalizaci stále čeká a má velký potenciál,“ říká spoluzakladatel Violy Jan Hlaváč. Starobní péče podle něj splňuje obojí. „Cítíme, že díky novým technologiím umíme tradiční procesy zrychlit a zefektivnit, zároveň jsme platformu schopni jednoduše škálovat do zahraničí, protože tenhle problém není lokální, ale globální.“
Violu založili Hlaváč, Eduard Suchánek a Lukáš Uher, kteří se znají ze střední školy. Suchánek předtím působil v Boltu a řídil expanzi firmy mimo evropské trhy, Hlaváč pracoval mimo jiné na digitální transformaci prodeje ve Škodě a Mercedesu a Uher vedl technický tým v GoodData.
Jejich zkušenosti s platformovým byznysem se projevily i v tom, že princip Violy je relativně jednoduchý. Staví na flexibilní spolupráci, která podle zakladatelů umožňuje zapojit větší počet lidí a pokrýt jak několikahodinovou, tak celodenní péči. Stačí když zadavatel popíše, jakou pomoc senior potřebuje, a platforma se pokusí najít ověřenou pečovatelku do 48 hodin.
„Tradiční agentury pečovatelky zaměstnávají a jsou méně flexibilní. My si naopak na flexibilitě zakládáme a díky tomu s námi může spolupracovat mnohem větší počet pečovatelek,“ vysvětluje Hlaváč.
Pomoc nekončí samotným spárováním. Viola pečovatelky vybírá, prověřuje a navíc pracuje se zpětnou vazbou z rodin. Pokud se spolupráce neosvědčí, může pečovatelka na platformě skončit.
Ostatně důvěra ve fungování takového systému byla pro start-up na začátku jednou z největších překážek. První pečovatelky jeho zakladatelé osobně potkávali a prověřovali, na první schůzky s klienty chodili společně s nimi.
U služby, která vstupuje přímo do domácnosti člověka, totiž nestačí, že funguje aplikace. A právě tady se Viola od běžných digitálních platforem liší. „U našich uživatelů rozhoduje hlavně dostupnost, spolehlivost a kvalita služby, ne vždy cena,“ říká Hlaváč.
Zisk dřív, než čekali
Za necelé dva roky se firma dostala k téměř tisícovce rodin a obrat překročil 30 milionů korun. Viola je už zisková. „Celá naše strategie je založená na minimalizaci operativních nákladů tak, abychom nemuseli účtovat vysoké poplatky za využívání platformy a byli schopni držet výdělek pro pečovatelky co nejvyšší a cenu pro klienty co nejdostupnější,“ říká Hlaváč.
Ziskovost prý nebyla prvotním cílem, rychlý nástup však trojici utvrdil v názoru, že jejich byznysmodel dává smysl a má potenciál.
Podstatně významnější otázkou než samotná ziskovost je velikost trhu. Podle zakladatelů už evropský trh domácí péče o seniory přesahuje 100 miliard eur a s demografickým vývojem poroste. Stárnutí populace podle nich mění tradiční model, kdy péči zajišťují blízcí.
„O 60 procent seniorů se stále stará někdo z rodiny, ale to není udržitelný trend. Rodiny žijí dále od sebe, ženy jsou aktivnější na trhu práce a vzniká potřeba formalizace péče,“ tvrdí Hlaváč. Při globálním rozměru tohoto sociálního jevu to pro Violu znamená příležitost vstoupit na další evropské trhy. Rozhodovat bude velikost, cena služby, konkurence i regulace.
Právě kombinace velkého trhu, stárnoucí populace a nízké míry digitalizace zaujala také Martina Kešnera, zakladatele soutěže Nápad roku, v níž Viola letos postoupila mezi nejlepší start-upy.
„Právě tradiční a roztříštěné obory často nabízejí největší prostor pro technologickou změnu. Viola digitalizuje celý proces. Od nalezení a prověření pečovatele přes párování až po platby a podporu. Pokud dokáže tento model standardizovat napříč zeměmi, může z lokální služby vyrůst významná evropská platforma,“ říká Kešner.
Podle něj je důležité, že Viola nevytváří umělou poptávku. Rodiny problém s péčí reálně řeší: „Investory zajímají firmy, které dokážou společenský problém proměnit ve škálovatelný a výdělečný obchodní model. Viola spojuje obojí.“
Jen aplikace nestačí
Největší zkouškou ve vývoji mladé firmy proto nebude český trh, ale expanze. Každá země má jiná pravidla, systém financování péče, kulturní zvyklosti i trh práce.
„Nestačí jen přeložit aplikaci. Viola bude muset v každé zemi znovu vybudovat lokální síť a důvěryhodnou značku.“ Zakladatelé přesto míří vysoko. „Náš cíl je vybudovat z Violy jednorožce, protože prostor na trhu pro to je. A Evropa nemusí být konečná destinace,“ potvrzuje Hlaváč.
Inspiraci hledají s kolegy mimo jiné právě u firem, které změnily tradiční trhy pomocí platformového modelu. „Nejvíce těžíme logicky z Boltu, který už dokázal to, k čemu bychom rádi směřovali – vybudoval miliardovou firmu s globálním přesahem.“
Na rozdíl od vcelku neosobní taxislužby tady nakonec bude rozhodovat něco, co žádný algoritmus úplně nenahradí: jestli rodina uvěří člověku, kterého jí platforma pošle domů. Kešner proto za největší riziko považuje ztrátu kvality při rychlém růstu.
„V tomto oboru může jediná vážná negativní zkušenost poškodit značku mnohem více než u běžné digitální služby. Pokud Viola nedokáže současně škálovat počet pečovatelů, jejich prověřování a kontrolu kvality, samotná technologie ji nezachrání.“