Komerční prezentace Aktual.: 16.08.2026 23:53
Birmingham – Čeští atleti poprvé v poválečné historii nezískali na mistrovství Evropy žádnou medaili. Jako poslední zasáhla v Birminghamu do bojů o cenné kovy Kristiina Sasínek Mäki, která skončila v běhu na 1500 metrů sedmá. Česká rekordmanka zaostala o jedno místo za svým nejlepším výsledkem z kontinentálního šampionátu z Mnichova 2022. Tereza Hrochová obsadila dopoledne deváté místo v maratonu, na náročné členité trati zaběhla čas 2:28:14 hodiny. Od medaile ji dělilo 41 sekund. Britská sprinterka Amy Huntová získala jako první na jednom ME čtyři zlaté medaile.
Pro titul si doběhla k radosti domácích fanoušků Georgia Hunterová Bellová. Sasínek Mäki, která těsně postoupila z rozběhu, se ve finále dlouho držela v dobré pozici. V dlouhém finiši už na nejlepší nestačila.
„Byla jsem vzadu, bylo těžké se tam probojovat. Výsledek je slušný. Když nejste do třetího místa, tak je to pak celkem jedno. Za sedmé místo jsem ale moc ráda,“ řekla Sasínek Mäki České televizi.
Bez medaile skončili reprezentanti na mistrovství Evropy jen v československé éře v roce 1938, kdy muži závodili v Paříži a ženy ve Vídni.
Britská sprinterka Amy Huntová získala jako první na jednom mistrovství Evropy čtyři zlaté medaile. S domácí smíšenou štafetou na 4×100 metrů triumfovala i Dina Asherová-Smithová, která vybojovala rekordní osmý kontinentální titul v kariéře.
Kvarteto Jeremiah Azu, Asherová-Smithová, Zharnel Hughes a Huntová zvítězilo v této mladé disciplíně v evropském rekordu 39,97 sekundy. Druzí Němci byli pomalejší o 14 setin, bronz vybojovala španělská štafeta.
Čtyřiadvacetiletá Huntová v Birminghamu ukončila čekání na zlato z velké akce, když ovládla běh na 100 metrů. Následně dominovala i na dvojnásobné trati a pomohla k vítězství také ženské sprinterské štafetě.
„Ze čtyř zlatých medailí jsem nadšená a mám radost, že se o to můžu podělit s kamarády,“ uvedla Huntová. „S Jeremiahem jsme poprvé nacvičovali předávku teprve před hodinou. Dneska to bylo, jako stojíte ve frontě na horskou dráhu a jste trochu nervózní, ale když je po všem, chcete si to celé zopakovat,“ prohlásila nová hvězda britské atletiky.
Světový rekordman ve skoku o tyči Armand Duplantis získal čtvrtý evropský titul v řadě. Výkonem 615 centimetrů vylepšil o pět centimetrů vlastní rekord šampionátu z roku 2024 z Říma. Dál už neskákal. Šestimetrovou hranici překonal i druhý Řek Emmanuil Karalis, jenž obhájil stříbro.
Mistryní Evropy v hodu oštěpem se poprvé stala Chorvatka Sara Kolaková. Olympijská vítězka z Ria de Janeiro 2016 vyhrála výkonem 62,43 metru hned z první série. Ve finále, kam se neprobojovala z kvalifikace ani jedna ze tří českých reprezentantek, stačil Srbce Adrianě Vilagošové na bronzovou medaili hod 60,93 metru.
K medailistům se podruhé v historii evropských šampionátů zařadilo i Lucembursko zásluhou steeplaře Rubena Querinjeana. Rodák z Belgie doběhl druhý za Němcem Frederikem Ruppertem a navázal na stříbro půlkaře Davida Fiegena z roku 2006 z Göteborgu.
Mimořádně vyrovnanou soutěž dálkařek ovládla Italka Larissa Iapichinová a vynahradila si předloňskou porážku s Němkou Malaikou Mihambovou. O centimetr druhá byla domácí Jazmin Sawyersová, třetí Francouzka Hilary Kpatchaová skočila o další centimetr méně. Obhájkyni zlata Mihambové stačil výkon 696 cm jen na páté místo.
Hrochová skončila devátá v maratonu, vyhrála Vainiová
Tereza Hrochová obsadila deváté místo v maratonu, na náročné členité trati zaběhla čas 2:28:14 hodiny. V rekordu šampionátu 2:22:26 vyhrála Finka Alisa Vainiová. Hrochovou od medaile dělilo 41 sekund. Mezi muži triumfoval Němec Amanal Petros, jenž výkonem 2:09:11 rovněž pokořil rekord ME.
Hrochová se dlouho pohybovala ve vedoucí skupince závodnic, postupně z ní ale vypadla a dlouho běžela osamoceně. Zrychlením v závěru se vrátila do první desítky.
„Dala jsem do toho všechno. Myslím, že síly jsem rozvrhla rozumně, protože to bylo hodně atypické, hodně kopcovité, muselo se hodně občerstvovat,“ popsala Hrochová v rozhovoru pro Českou televizi. „Na posledních asi dvou kilometrech jsem předběhla ještě dvě holky, takže jsem se dostala do desítky. Samozřejmě bych chtěla trochu víc, ale dala jsem do toho maximum. Kdybych si to zkusila rychleji, tak je otázka, jestli bych vůbec doběhla. Jsem spokojená, ale teď jsem úplně vyřízená,“ dodala.
Vainiová zvítězila stylem start cíl. Finka nastoupila hned v úvodním kilometru a brzy se všem soupeřkám vzdálila. V sólovém závodu nakonec pokořila 12 let starý rekord šampionátu Francouzky Christelle Daunayové o téměř tři minuty. Druhou Maďarku Lili Annu Vidicsovou-Tóthovou porazila o 4:55 minuty, bronz získala domácí Abbie Donnellyová.
Petros porazil druhého Pietra Rivu z Itálie o sedm sekund. Z rekordu šampionátu Belgičana Koena Naerta z roku 2018 ubral 40 sekund. Třetí skončil Gašau Ayale z Izraele.
Muži:
Maraton: 1. Petros (Něm.) 2:09:11, 2. Riva (It.) 2:09:18, 3. Ayale (Izr.) 2:09:21.
3000 m př.: 1. Ruppert (Něm.) 8:25,33, 2. Querinjean (Luc.) 8:25,61, 3. Bebendorf (Něm.) 8:26,65.
Tyč: 1. Duplantis (Švéd.) 615, 2. Karalis (Řec.) 600, 3. Thiery (Fr.) 585.
4×400 m: 1. Itálie (Scotti, Sito, Soudassi, Benati) 2:59,16, 2. Británie 2:59,19, 3. Nizozemsko 2:59,49.
Ženy:
1500 m: 1. Hunterová Bellová (Brit.) 4:07,78, 2. Kazimierská (Pol.) 4:08,80, 3. Silvaová (Portug.) 4:09,22, …7. Sasínek Mäki (ČR) 4:11,06.
Maraton: 1. Vainiová (Fin.) 2:22:26, 2. Vindicsová-Tóthová (Maď.) 2:27:21, 3. Donnellyová (Brit.) 2:27:33, …9. Hrochová (ČR) 2:28:14.
Dálka: 1. Iapichinová (It.) 700, 2. Sawyersová (Brit.) 699, 3. Kpatchaová (Fr.) 698.
Oštěp: 1. Kolaková (Chorv.) 62,43, 2. Ulbrichtová (Něm.) 61,53, 3. Vilagošová (Srb.) 60,93.
4×400 m: 1. Nizozemsko (Van der Schootová, Klaverová, Saalbertová, Broedersová-Bolová) 3:21,10, 2. Británie 3:21,68, 3. Itálie 3:23,57.
Smíšená štafeta 4×100 m: 1. Británie (Azu, Asherová-Smithová, Hughes, Huntová) 39,97 – evropský rekord, 2. Německo 40,11, 3. Španělsko 40,42.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}