Ukrajinští představitelé už několik měsíců varují obyvatele, aby se připravili na možná nejtěžší zimu války. Nad kritickými zařízeními —například rozvodnami, které přenášejí elektřinu po celé zemi — budují ochranné konstrukce a snaží se energetickou síť opravit a posílit. První velký úder přitom očekávali na podzim s příchodem prvních mrazů.
Rusko ale zahájilo rozsáhlý útok na ukrajinskou energetiku už poslední zářijový den. Rakety a drony před úsvitem zasáhly velkou tepelnou elektrárnu a další energetická zařízení, čímž v Kyjevě způsobily výpadky elektřiny a vody. Podle ukrajinských představitelů může jít právě o začátek nové útočné kampaně.
Právě před ní varoval před dvěma týdny v Paříži ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal. Se svými evropskými partnery tehdy sdílel dokument, který podle něj představuje zachycený ruský plán. Jeho kopii pak získal i americký deník The New York Times. Ten nicméně upozorňuje, že pravost rusky psaného dokumentu z letošního srpna se mu nepodařilo nezávisle ověřit.
Záměr nicméně zapadá do veřejných vyjádření ruského prezidenta Vladimira Putina. Ten uvedl, že Moskva plánuje rozsáhlé zimní útoky proti ukrajinské energetice. Ty pak prezentuje jako odvetu za ukrajinské útoky na ruské ropné rafinerie.
Tři fáze plánu
Plán podle deníku popisuje sérii úderů, při kterých má být použito až tisíc raket, dronů a bomb. Rusko přitom disponuje zásobami balistických raket a proudových dronů, které se Ukrajině kvůli nedostatku protiraketové munice nedaří spolehlivě zachytávat, píše deník.
Cílem úderů mají být různá zařízení včetně elektrických rozvoden, vodních a tepelných elektráren a kotelen. Nejvíce znepokojivá má být ruská snaha donutit k odstavení tří ukrajinských jaderných elektráren, které představují páteř ukrajinské energetiky.
Plán má být rozdělen do tří fází. Nejprve by Rusko zaútočilo na rozvodny poblíž západních hranic Ukrajiny, přes které země dováží elektřinu z Evropské unie. Jejich vyřazení z provozu by tak omezilo schopnost Ukrajiny nahrazovat výpadky vlastní výroby dovozem elektřiny ze zahraničí.
Ve druhé fázi by se Rusko zaměřilo na vodní elektrárny, jejichž likvidace by dále omezila domácí výrobu elektřiny a snížilo dostupnou kapacitu ukrajinské energetické sítě.
Odstavení elektráren i kanalizace
Třetí fáze má odstavit ukrajinské jaderné elektrárny. Rusko se podle dokumentu chystá zaútočit na elektrické rozvodny, které jaderné elektrárny připojují k síti. Jejich odpojením by pak Moskva mohla elektrárny donutit k odstávce. V současnosti má Ukrajina v provozu tři jaderné elektrárny – čtvrtá, Záporožská jaderná elektrárna, je pod kontrolou Ruska.
Dokument počítá také s útoky na čerpací stanice a čistírny odpadních vod pomocí desítek balistických raket a klouzavých bomb. Podle ukrajinských představitelů by rozsáhlejší narušení dodávek vody představovalo významný problém, protože země má jen omezené záložní možnosti.
Mezi hlavní cíle jsou podle dokumentu zařazena tři města: Kyjev, Charkov a Oděsa. Plán počítá s omezením dodávek elektřiny a tepla v těchto městech až o 90 procent a s vážným narušením kanalizačního systému.
Šmyhal o dokumentu před týdnem hovořil také v ukrajinských médiích, byť jen obecně. „Naši partneři — stejně jako my — byli zasaženi jeho cynismem, tímto chladným, teroristickým kalkulem, jak zničit naši energetiku,“ řekl tehdy na adresu ruského plánu. „Nepřítel se na tuto zimu důsledně připravil,“ dodal.
Ukrajinci se připravují
Zda Rusko strategii popsanou v dokumentu skutečně uskuteční a zda by v takovém případě uspělo, není jasné.
Ukrajinské úřady nicméně již investovaly stovky milionů dolarů do oprav elektráren a rozvoden a také do instalace menších energetických zařízení, například plynových turbín, které se hůře ničí. Země zároveň posiluje elektrickou síť, aby zvládla zimní odběrové špičky a aby bylo možné přesměrovat elektřinu v případě poškození přenosových vedení.
Energetičtí experti ale upozorňují, že tato opatření mohou očekávaný úder nanejvýš zmírnit, nikoli mu zabránit. Olena Pavlenková, šéfka ukrajinského energetického think-tanku DiXi Group, uvedla, že čtyři válečné zimy zanechaly ukrajinskou energetickou síť natolik oslabenou, že zvládnout další bude jako „běžet maraton s jedinou plící“.
Vzpomínky na loňskou zimu, která byla dosud zdaleka nejtěžší, mimo jiné kvůli mimořádně nízkým teplotám, jsou mezi Ukrajinci stále živé. Když Rusko opakovaně útočilo na elektrárny a zařízení pro vytápění, obyvatelé Kyjeva pravidelně zůstávali bez elektřiny i 12 a více hodin denně.