Šanghaj – Čína se snaží podpořit globální přijetí své měny a mimo jiné usnadní investice v zahraničí. Za tímto účelem dnes představila nová opatření, která mají také zlepšit řízení likvidity na domácím peněžním trhu. Druhá největší ekonomika světa nyní prochází náročnou restrukturalizací ekonomiky, uvedla agentura Reuters.

Nejvyšší finanční regulátoři zároveň na výročním fóru v šanghajské čtvrti Lu-ťia-cuej přislíbili další, avšak obezřetné otevírání čínských finančních trhů. Země se snaží posunout svůj růstový model od nemovitostí a investic směrem k technologiím a inovacím.

„S pokračujícím prohlubováním a rozvojem finančních trhů se může častěji objevovat přenos rizik mezi jednotlivými trhy,“ uvedl guvernér čínské centrální banky Pchan Kung-šeng. Zároveň uvedl, že Čína bude předcházet systémovým rizikům, zatímco se bude dál integrovat do globálního finančního systému.

Na podporu offshorových obchodů s jüanem v Šanghaji bylo podle guvernéra šesti největším státním bankám, včetně Bank of China a China Construction Bank, povoleno provádět offshorové transakce v jüanech v místní zóně volného obchodu. Offshorové transakce jsou finanční operace prováděné mimo domácí trh dané měny. V případě jüanu jde o obchody a financování v čínské měně mimo pevninskou Čínu.

Centrální banka rovněž vytvořila nový nástroj nazvaný FIMA RMB Repo, který zahraničním centrálním bankám a státním investičním fondům umožní snadněji získávat likviditu v jüanech. Jako zástavu budou moci využívat vysoce hodnocené čínské dluhopisy.

„Zahraniční investoři včetně centrálních bank aktivně vstupují na čínský dluhopisový trh a jejich potřeba řídit likviditu narůstá,“ uvedl guvernér centrální banky. Čína zároveň zintenzivňuje snahy o internacionalizaci jüanu, aby snížila svou závislost na globálním platebním systému, v němž dominuje americký dolar.

Projev guvernéra centrální banky přišel den poté, co centrum pro provoz digitálního jüanu uzavřelo dohody o přímém zapojení s 26 finančními institucemi v Šanghaji s cílem podpořit mezinárodní využívání čínské digitální měny známé jako e-CNY.

Na domácím peněžním trhu chce Čína rozšířit škálu jednodenních reverzních repo operací, aby mohla efektivněji řídit likviditu. Centrální banka také zkoumá nový nástroj na poskytování likvidity nebankovním finančním institucím v době krizí. Cílem je najít rovnováhu mezi zachováním finanční stability a omezením tzv. morálního hazardu.

Guvernér Pchan také uvedl, že růst úvěrů v Číně v posledních letech zpomalil, zatímco financování prostřednictvím dluhopisů a akcií stabilně roste. Tento strukturální posun podle něj odráží hlubokou ekonomickou restrukturalizaci a změnu motorů růstu. „Je obtížné a ani není nutné, aby růst úvěrů v Číně pokračoval tempem z minulých let,“ řekl guvernér.

Analytik Marco Sun z čínské pobočky japonské finanční společnosti MUFG řekl, že role centrální banky se postupně mění. „Dříve fungovala především jako centrální banka bankovního systému. Do budoucna se však nemůže omezovat pouze na řízení bankovního sektoru; musí se více zaměřit na řízení tržní likvidity, nákladů kapitálu a stability finančních trhů,“ uvedl.

Trhy reagovaly na vystoupení guvernéra čínské centrální banky a dalších regulátorů poměrně vlažně. Hlavní indexy čínských akcií se téměř nezměnily a kurz jüanu zůstal stabilní.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.