Peking – Čínské úřady dnes při 37. výročí krvavého potlačení prodemokratických protestů na náměstí Tchien-an-men (náměstí Nebeského klidu) v Pekingu zpřísnily bezpečnostní opatření. Zabránily také rodinám obětí v uspořádání tradiční pietní akce. Úřady v pevninské Číně zakázaly veškeré veřejné připomínky událostí z roku 1989, při nichž podle odhadů zemřely stovky lidí. Informovaly o tom agentury Kjódó a Reuters.

V okolí náměstí Tchien-an-men hlídkovaly početné policejní jednotky a stála tam policejní vozidla. Bezpečnostní složky měly za úkol zabránit jakýmkoliv pokusům o připomenutí výročí. Někteří zahraniční novináři podle agentury Kjódó uvedli, že zaznamenali zvýšený policejní dohled. Vládnoucí komunistická strana zásah proti demonstrantům dlouhodobě obhajuje jako nezbytný krok k obnovení pořádku po politických nepokojích.

Protesty vypukly na jaře 1989 po smrti reformního komunistického představitele Chua Jao-panga. Na náměstí Tchien-an-men a v dalších čínských městech se tehdy shromáždily desetitisíce studentů a dalších obyvatel. Požadovali demokratické reformy, větší svobodu projevu a boj proti korupci. V noci ze 3. na 4. června armáda demonstrace násilně potlačila. Přesný počet obětí zůstává neznámý, protože čínské vedení údaje nikdy nezveřejnilo a nadále je tají. Odhady se pohybují od několika stovek po více než 1000 mrtvých.

Pekingské úřady letos zakázaly skupině Matky z Tchien-an-men uspořádat pietní shromáždění na hřbitově v hlavním městě. Skupina sdružuje příbuzné obětí zásahu. Členové skupiny mohli v minulých letech pod dohledem policie navštěvovat hroby svých blízkých, letos jim to však úřady zakázaly. Skupina pořádala každoroční setkání od roku 2009 do loňského roku.

Jü Wej-ťie, jejíž manžel při zásahu zemřel, Reuters řekla, že pravidelná setkání pomáhala pozůstalým se vyrovnat se ztrátou blízkých. Jedna ze zakladatelek sdružení, Čang Sien-ling, která přišla o 19letého syna, označila zákaz návštěv hřbitova za neodůvodněný a nelidský.

Výročí si připomněly některé zahraniční diplomatické mise v Pekingu. Kanadské velvyslanectví například promítalo na velké obrazovce na budově obraz zapálené svíčky.

Kritiku na adresu Pekingu vyslovily Spojené státy. „Ti, kdo přinesli oběti ve jménu obhajoby svých nezcizitelných práv na svobodu projevu a pokojné shromažďování, jednoho dne dojdou uznání,“ prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio.

Čínské ministerstvo zahraničí jeho výroky odmítlo jako překrucování historických faktů a zasahování do vnitřních záležitostí země. Mluvčí Mao Ning zopakovala oficiální stanovisko Pekingu, podle něhož protesty z roku 1989 představovaly politické nepokoje.

K výročí se vyjádřil také tchajwanský prezident Laj Čching-te, který vyzval Čínu, aby se postavila své historii, respektovala odlišné názory a chránila právo lidí svobodně snít. „Upřímně doufám, že se Čína dokáže postavit čelem k incidentu ze 4. června před 37 lety, uznat pravdu, utišit bolest a otevřít dveře usmíření a dialogu,“ dodal.

Také hongkongské úřady se snažily zabránit pietním akcím. Policie ve středu zakročila proti nejméně dvěma umělcům ve čtvrti Causeway Bay poblíž parku Victoria, kde se v minulosti konaly rozsáhlé svíčkové vigilie na památku obětí zásahu. Podle místních médií jeden z nich držel červený provaz dlouhý 6,4 metru, což zřejmě odkazovalo na datum 4. června.

Hongkongské úřady zakázaly každoroční vigilie v roce 2020, kdy s odvoláním na pandemii covidu-19 nepovolily veřejná shromáždění. Po zavedení zákona o národní bezpečnosti následně rozpustily organizaci, která akce pořádala. Několik jejích bývalých představitelů nyní čelí soudu kvůli obviněním souvisejícím s národní bezpečností. Rozsudek soud podle místních médií vyhlásí v červenci.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.