Tání polárního ledu zkracuje cestu mezi Evropou a Asií a dopravci zároveň hledají způsoby, jak se vyhnout námořním úžinám a dalším kritickým místům, která ohrožují bezpečnost a spolehlivost mezinárodní námořní dopravy.
Čínská kontejnerová přepravní společnost Sea Legend minulý týden zahájila první pravidelnou kontejnerovou přepravní linku přes Arktidu. Letos má linka podle dostupných informací uskutečnit osm plaveb, přibližně jednu týdně během arktické plavební sezony, uvádí čínská státní média.
Týdenní linka povede podél ruského severního pobřeží mezi čínským přístavem Ning-po na východním pobřeží Číny a britským Felixstowe, největším kontejnerovým přístavem Velké Británie.
K současnému spuštění pravidelné linky dochází po rekordních 23 tranzitech, které touto takzvanou severní mořskou cestou propluly během loňského léta. V roce 2024 jich přitom bylo 15, píše britský list Financial Times.
Součást „Pásu a cesty“
První plavbu po této trase uskutečnila čínská společnost loni v září. Nyní ale spouští pravidelný provoz. Čína trasu označuje za „Ledovou hedvábnou cestu“ a sama ji řadí mezi součást své hospodářské iniciativy Pás a cesta – známé i jako „Nová hedvábná cesta“.
Plavba zkrátí obvykle 40denní cestu mezi Čínou a Evropou přibližně na polovinu, v závislosti na podmínkách v Arktidě.
Výhoda ale není jen v rychlosti. Kratší trasa znamená nižší spotřebu paliva a rychlejší obrat lodí. Trasa ale především umožňuje vyhnout se místům, která jsou pro Čínu aktuálně i strategicky citlivá – Indickému oceánu, Suezskému průplavu nebo například i Malackému a Tchajwanskému průlivu.
Zatím jen letní doprava
V létě totiž mořský led v Arktidě ustupuje natolik, že některé lodě mohou oblastí proplout bez ledoborců. Mimo letní sezonu se však pravidelné linky v krátkodobém horizontu neplánují. Pokud však bude ústup arktického mořského ledu pokračovat, je pravděpodobné, že cesta bude dlouhodobě nabývat na významu jako mezinárodní obchodní trasa.
„Provoz v Arktidě a na severní mořské cestě rozhodně narůstá,“ uvedl Rahul Khanna, globální šéf konzultingu v oblasti námořních rizik u pojišťovny Allianz pro Financial Times.
Podle něj rejdaři a vlastníci lodí nyní trasu vnímají více jako příležitost, která jim umožní „výrazně ušetřit čas a náklady“, ale také se vyhnout „geopolitickým překážkám a konfliktním zónám“.
Severní mořská cesta je rozdělena do 28 úseků, pro které platí různá pravidla podle aktuálních ledových podmínek. Povolení k plavbě v oblasti vydává správa kontrolovaná ruskou státní společností Rosatom.
Ruské snahy
Důvody, proč se evropské společnosti trase vyhýbají, souvisejí podle Malteho Humperta, odborníka na arktickou námořní dopravu z norské Nord University, mimo jiné se vztahy s Ruskem, uvedl britský list.
Arktida současně pro námořníky stále představuje zásadní výzvy. Potřebují zkušenosti s navigací v ledových polích, v některých úsecích navíc bez spolehlivého signálu GPS.
Zájem o severní mořskou cestu přitom letos výrazně roste i mimo kontejnerovou dopravu. Rusko po ní začalo ve větší míře posílat ropu do Asie. Podle agentury Reuters už letos po trase pluje sedm tankerů s přibližně šesti miliony barelů ropy, téměř polovina loňského celkového objemu.
O významu trasy mluvil i ruský prezident Vladimir Putin. Loni v září na mezinárodním ekonomickém fóru ve Vladivostoku prohlásil, že Rusko bude trasu v příštích letech intenzivně rozvíjet. Cílem podle něj je, aby fungovala nepřetržitě, nikoliv jen tři až čtyři letní měsíce. Čínské ministerstvo zahraničí již tehdy uvedlo, že Peking chce na rozvoji trasy s Ruskem spolupracovat.