Členské státy EU podle diplomatů nestvrdily dříve avizovanou dohodu velvyslanců na prodloužení protiruských sankcí. Velvyslanci se znovu sejdou v úterý ráno. Podle původních informací se členské země shodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy tentokrát o tři roky, původně se sankce prodlužovaly vždy jen o šest měsíců. Mělo jít o kompromisní dohodu, podle které byli zároveň ze seznamu vyškrtnuti dva ruští miliardáři – Michail Fridman a Ališer Usmanov.
Shody bylo dle původních informací dosaženo na pondělním jednání velvyslanců členských států při EU (Coreper) v Bruselu. Následně byla zahájena takzvaná písemná procedura, aby bylo vše formálně schváleno. Podle diplomatických zdrojů ovšem členské země večer formálně dříve avizovanou dohodu nestvrdily.
Podle zdroje ČTK měla jedna z pobaltských zemí problém s vyškrtnutím dvou ruských miliardářů. Země EU nyní tlačí čas, neboť musí prodloužení sankcí formálně schválit do úterní půlnoci. Velvyslanci mají o konečné podobě kompromisu jednat od 8:00.
Bez dohody totiž mají sankce přestat platit v úterý 22. září. Velvyslanci o nich jednali již poněkolikáté za uplynulé dva týdny. Často se sešli nejprve ráno, následně vše konzultovali s národními vládami, kompromisu se ale nedařilo dosáhnout. Sankce měly původně vypršet již v úterý 15. září, bylo dosaženo nicméně alespoň shody o prodloužení o sedm dní, aby mohla probíhat další jednání.
Usmanov a Fridman
Problematické požadavky mělo zejména Slovensko, které požadovalo odstranit ze sankčního seznamu právě Usmanova, uvedl již dříve bruselský server Politico. Překvapivé a pobouřené reakce následně podle Reuters vyvolal krok Francie, která se k Bratislavě přidala. Odvolávala se přitom na obavy o národní bezpečnost. Lucembursko následně začalo požadovat i odstranění Fridmana.
Mluvčí francouzského ministerstva zahraničí odmítl již dříve celou záležitost komentovat. List Financial Times nicméně napsal, že za postojem Paříže stojí pravděpodobně vyjednávání s Ázerbájdžánem. Francie údajně usiluje o propuštění několika francouzských občanů zadržovaných v Ázerbájdžánu a vyřazení Usmanova ze sankčního seznamu má být součástí této dohody.
„Usmanov a Fridman byli zařazeni na sankční seznam, protože jsou součástí ruského agresivního režimu, který rozpoutal válku proti Ukrajině. Co se změnilo? Nic,“ napsal ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha na sociální síti X těsně před oznámením odpoledne avizované kompromisní dohody. „Vyřazení ze sankčního seznamu je nepřijatelné a v době, kdy je třeba zvyšovat tlak, by vyslalo Moskvě špatný signál,“ dodal. Postihy je podle něj naopak potřeba zpřísnit a seznam sankcionovaných rozšířit.
Podle žebříčku agentury Bloomberg činil Usmanovův majetek začátkem letošního roku 18,8 miliardy dolarů (asi 395 miliard korun). Miliardář, který zbohatl především díky podnikání spojeném s těžbou a zpracováním kovů, podal v Evropě několik žalob, jejichž cílem bylo zrušení sankcí. Magnát má rovněž majetek v telekomunikačních a internetových společnostech a v médiích. Vlastní také ruský ekonomický deník Kommersant.
Rovněž Fridman patří k nejbohatším ruským podnikatelům. Je spoluzakladatelem Alfa Group a Alfa-Bank, jedné z největších soukromých bank v Rusku. I on sankce napadl u Soudního dvora EU.
Na sankčním seznamu Evropské unie je nyní téměř tři tisíce lidí a subjektů se zmrazeným majetkem a zákazem cestování. Důvodem pro uvalení sankcí byl podle EU podíl těchto fyzických a právnických osob na narušování územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny.
Každých dvanáct měsíců se musí prodlužovat i hospodářské sankce proti Rusku, které jsou zahrnuty v jednotlivých sankčních balíčcích. Sektorové sankce se týkají ruského finančnictví, dopravy, energetiky, průmyslového zboží, ale i obranných produktů. Dosud Evropská unie schválila 21 balíků těchto sankcí. Původně se i tyto sankce musely prodlužovat každých šest měsíců, na červnovém summitu se ale unijní lídři shodli na prodloužení o celý rok.