Nahrávky zveřejněné v pondělí zachycují chvíle z roku 2017, kdy tehdy již bývalý viceprezident Joe Biden ukazuje svému ghostwriterovi Marku Zwonitzerovi poznámky obsahující utajované informace nebo jej upozorňuje, že má utajované materiály také u sebe doma. Některé z nich byly později nalezeny mimo jiné v garáži.
Záznamy vznikly v roce 2017, tedy v době prvního prezidentského období Donalda Trumpa, kdy Biden už nezastával žádnou veřejnou funkci a se Zwonitzerem pracoval na svých pamětech Promise Me, Dad.
Biden se zveřejnění nahrávek dlouhodobě právně bránil, nakonec ale po sérii prohraných soudních rozhodnutí svůj odpor vzdal. Za jejich zveřejnění bojoval především Oversight Project, organizace napojená na jeden z hlavních republikánských think-tanků Heritage Foundation.
Nahrávky mají dohromady zhruba sedmdesát hodin a část z nich je kvůli tajným informacím, které Biden otevřeně sděloval Zwonitzerovi, cenzurovaná, píše americká stanice CNN. Joe Biden přitom kvůli přechovávání tajných materiálů už dříve čelil vyšetřování, které vedl zvláštní vyšetřovatel Robert Hur.
Původní vyšetřování
Vyšetřovatelé se o případ začali zajímat poté, co v listopadu 2022 byly při vyklízení Bidenovy bývalé kanceláře nalezeny utajované dokumenty z doby, kdy působil jako viceprezident Baracka Obamy. Následně v lednu 2023 zahájilo ministerstvo spravedlnosti vyšetřování.
Robert Hur následně dospěl k závěru, že Biden s utajovanými dokumenty nakládal neoprávněně. Upozornil také na to, že během rozhovorů se Zwonitzerem téměř doslova četl ze svých zápisníků obsahujících citlivé informace o zahraniční politice a národní bezpečnosti. Trestní stíhání však nakonec nedoporučil.
Biden podle Hura spolupracoval s vyšetřovateli a nebylo možné prokázat úmysl. Podle zvláštního vyšetřovatele mohl na existenci některých dokumentů později zapomenout. Před soudní porotou by pak Biden pravděpodobně vystupoval jako „sympatický, dobře míněný stařík se špatnou pamětí“, uvedl už v roce 2024 Hur.
„Co jsem se to chtěl zeptat?“
Právě tato formulace tehdy vyvolala mimořádnou pozornost. Bílý dům ji označil za politicky motivovanou a tehdejší prezident Joe Biden reagoval podrážděně slovy, že jeho paměť je v pořádku.
Nově zveřejněné nahrávky ale podle některých amerických médií ukazují, že Biden už v roce 2017 místy působil zmateně a měl potíže vybavit si některé informace.
Na několika místech Biden ztrácí myšlenku uprostřed věty. „Dobře… Co jsem se to chtěl zeptat? Ještě na něco… ehm… Ach bože. Už si na nic dalšího nevzpomenu,“ říká například.
Jindy se zastaví při čtení vlastních poznámek a přizná: „To mě nějak mate.“ V jiné části nahrávky zase konstatuje: „Nemůžu přečíst vlastní písmo.“ V jednom případě si nedokáže vzpomenout na jména svých poradců a ze zadrhnutí ho vysvobodí až jeho ghostwriter, který jména zná, uvedla americká konzervativní stanice Fox News.
Například podle televize CBS News sice působí pomalu a váhavě, známky případného zhoršování paměti jsou ale v roce 2017 ještě poměrně nenápadné.
Konzervativní organizace Oversight Project, která zveřejnění nahrávek soudně vymohla, naopak tvrdí, že už tehdy bylo zhoršení jeho kognitivních schopností výrazné a podobné problémy se podle ní projevovaly i během jeho prezidentství v letech 2020 až 2024.
„Na nahrávkách je tolik pauz a ‚ehm‘, že Biden zní, jako by se načítal přes vytáčené internetové připojení,“ uvedl v prohlášení šéf Oversight Project Mike Howell.
Dva prezidenti, rozdílný přístup
Aféra kolem tajných dokumentů bývá často srovnávána s případem Donalda Trumpa, u něhož byly po odchodu z Bílého domu nalezeny utajované materiály v sídle Mar-a-Lago.
Na rozdíl od Bidena byl Trump obžalován. Podle Hura ale existoval zásadní rozdíl: Trump čelil také podezření z maření vyšetřování a odmítání spolupráce s úřady, zatímco Biden dokumenty dobrovolně vydal a s vyšetřovateli spolupracoval.
