Plán je popsán v novém aliančním dokumentu „NATO Land Warfare Concept“ (Koncepce pozemního boje NATO), který podle Bildu z velké části vypracoval tým vedený americkým majorem Andrewem Pingreem.
Plán se konkrétně zabývá možným scénářem ruského útoku na některý z pobaltských států – Estonsko, Lotyšsko nebo Litvu. Všechny tři země jsou členy NATO, takže útok na kteroukoli z nich by znamenal krizi pro celou Severoatlantickou alianci.
Pobaltské státy patří k nejcitlivějším oblastem východního křídla NATO. V případě konfliktu by proto aliance musela zabránit rychlému průlomu ruských sil a zároveň co nejdříve narušit jejich zásobování posilami, municí a technikou.
První fáze
První fáze se týká obrany proti raketám a dronům. Pokud by Rusko zahájilo rozsáhlou ofenzivu podobnou válce proti Ukrajině, NATO by proti jeho zbraňovým systémům nasadilo stíhačky, rakety a drony.
Jedním z hlavních cílů by byly vojenské objekty v ruské Kaliningradské oblasti, kde Moskva soustředila protivzdušnou obranu, raketové komplexy a další vojenskou techniku. Jejich vyřazení by mělo snížit schopnost ruské armády útočit na země NATO.
Bezpilotní zóna u hranic
Ve druhé fázi by podél hranic s Ruskem a Běloruskem vznikla takzvaná autonomní zóna. V nejnebezpečnější oblasti by se NATO snažilo minimalizovat přítomnost vojáků a místo nich využívat bezpilotní systémy.
Letecké i pozemní drony by sledovaly pohyb ruských jednotek a mohly by na ně zaútočit, pokud by ruské síly postupovaly dál. Tento přístup vychází z velké části ze zkušeností války na Ukrajině.
Údery hluboko v Rusku
Třetí fáze by se odehrávala hluboko za ruskými liniemi. NATO by se zaměřilo na infrastrukturu, která umožňuje ruské armádě pokračovat v ofenzivě. Mezi možné cíle patří vojenská letiště, mosty, železniční uzly a zbrojní továrny.
Součástí scénáře je také nasazení speciálních jednotek, které by mohly působit za nepřátelskými liniemi a vyřazovat klíčová zařízení. Dokument zároveň zmiňuje možnost spolupráce s Rusy, kteří nesouhlasí s režimem prezidenta Vladimira Putina.
Dalším prvkem je takzvaný letecký most, jehož prostřednictvím by byly do ruského týlu dopravovány drony a robotické systémy schopné útočit na vojenské základny a letiště.
NATO nechce dobývat
Cílem operace podle Bildu nemá být obsazení ruského území. NATO by se podle konceptu snažilo zastavit ruský postup a zatlačit útočící jednotky zpět k mezinárodně uznávané hranici.
Například podle ukrajinského zpravodajského portálu UA.News může být zveřejnění takovéhoto plánu samo o sobě součástí strategie odstrašení. Moskva by měla předem vědět, že případný útok na pobaltský stát by se neomezil na boje na území NATO, píše server.
Bild nicméně dodává, že podle nejmenovaného představitele amerického ministerstva obrany konkrétní tvrzení o operacích jsou spekulativní a nepředstavují oficiální postoj NATO ani americké armády. Koncepce se podle něj zaměřuje především na rychlejší rozpoznání možného vpádu na území aliance a na rozsáhlé využití senzorů a dat.