Prezident Trump během setkání s Karlem III poklepal krále po zádech. Nepsaným pravidlem je přitom nenavazovat fyzický kontakt s královskou osobou. O nakolik závažné porušení etikety šlo?
Z toho fyzického kontaktu u britské královské rodiny se v posledních letech stala určitá mantra. V chování členů windsorské dynastie je spíše fyzická rezervovanost. To znamená, že se s lidmi, které potkávají, neobjímají nebo jim nepadají do náruče. Ale současně se také nechovají tak, že by fyzický kontakt znamenal katastrofu.
Například zesnulá královna Alžběta II. byla známá tím, že ji dovedlo rozesmát, když někdy něco nešlo podle plánu. Třeba při návštěvě Spojených států během návštěvy v černošské čtvrti ji tam čekala místní paní, která byla trojnásobně prostorově výraznější než ona. A když k ní přišla, tak paní nedokázala emočně vyjádřit nadšení ničím jiným, než královnu sevřít do náruče. Královna Alžběta II. tak zmizela v pažích hostitelky. A když se z nich objevila, tak se smála od ucha k uchu. Nikdo to nečekal, ale rozhodně to nebylo nic, z čeho by mohla být diplomatická ostuda.
Vím o tom, že pan Trump je kontaktní, že mu to zřejmě pomáhá v dané chvíli uvolňovat určitý stres nebo nervozitu. Ví to i král. To znamená, že to určitě nebylo z jeho strany vnímané jako urážka nebo jako porušení protokolu.
Král Karel III. tedy fyzický kontakt vnímá stejně jako bývalá královna?
Oni jsou tak vychovaní. Je to součást jejich kódu chování a kódu edukace. Vidíte to na drobnosti, jako je rozhovor, kde je zachovávaná určitá osobní zóna mezi členy královské rodiny a těmi, které potkávají.
Někteří politici dnes prochází různými školeními, jak se chovat nebo nechovat na veřejnosti. Například, že vám podají ruku a odstoupí od vás zpět. A tím si kolem sebe vytvoří komfortní zónu. Ale kdybyste vy – jako druhý účastník hovoru – poznal, že to dělá, je v tom už chyba. Má to probíhat spontánně.
Členové královské rodiny v tom mají velký dril. Jejich úkolem je, aby hovor nebo setkání probíhalo, aniž by lidé měli pocit, že se jich straní nebo od nich odstupují. Karel III. tak chce, aby se jeho partner v debatě cítil co nejlépe. Takže si nemyslím, že bude vysílat k Trumpovi signály, že mu to vadí nebo že ho to obtěžuje, když ho například poklepe po zádech.
Donald Trump má obecně výraznou řeč těla. Například si lidi při podání ruky „přitahuje“ blíž k sobě. Je to taktika, nebo takový prostě je?
Podle mě je to způsob, kterým se zbavuje stresu. Prostě v tu chvíli přenáší stres do té aktivity. Pomáhá mu to odbourávat třeba trhané pohyby nebo prostě tlak toho okamžiku.
Jaký má vlastně vliv Trumpova řeč těla na diplomacii?
Vzpomeňte si, jaký údiv až nevoli vzbuzovalo zpočátku jeho – a teď můžeme dát adjektivum srdečné, přehnané či mocné – potřesení rukou. Například pro veřejné osobnosti z asijských zemí znamená každá úklona v určitém úhlu jakýsi symbol nebo úctu k tomu, komu se ukláníte.
A když ten člověk přijede ze země s těmito zvyklostmi do Spojených států a potká se s prezidentem Trumpem, tak pochopitelně musí respektovat to, že je v jiné zemi, kde je kultura jiná. Ale na druhou stranu to u Trumpa bylo trošku přehnané.
Zaznívají názory, že on tím opravdu mocným potřesením rukou i přitahováním toho hosta k sobě dává najevo mocensky výraznější postavení, v čemž by mohla být nějaká taktika. Ale já si myslím, že tím opravdu jen uvolňuje stres.














