Policie při vyšetřování podvodů v autoškolách může narazit na důkazy, které se netýkají jen trestného činu, ale také toho, jak někdo získal řidičský průkaz.
Ministerstvo dopravy chce nově umožnit úřadům, aby takové policejní záznamy využívaly i při rozhodování o odebrání řidičského oprávnění. Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová ale varuje, že tím může stát překročit hranice ochrany soukromí.
Podobný případ už v minulosti řešil Nejvyšší správní soud, připomíná web Česká justice. Policie při vyšetřování podezření na podvody zkušebních komisařů v Děčíně sledovala jejich činnost a pořídila také záznam jedné ze závěrečných zkoušek v autoškole. Na něm bylo vidět, jak komisař opakovaně ukazuje uchazeči na obrazovce počítače, kde právě vyplňuje test, na konkrétní místa.
Policie záznam předala pražskému magistrátu, který začal řešit odebrání řidičského oprávnění. Uchazeč se ale bránil, podle něj úřad neměl právo použít záznam pořízený při policejním sledování. Nejvyšší správní soud mu dal za pravdu a rozhodnutí magistrátu zrušil.
Právě takové situace chce ministerstvo dopravy řešit změnou zákona, popisuje Česká justice. Resort navrhuje, aby úřady mohly využívat záznamy pořízené policií při sledování podezřelých v trestním řízení také pro vlastní rozhodování o řidičských průkazech. Podmínkou by byl souhlas státního zástupce.
Ministerstvo tím chce zabránit situacím, kdy se úřady o možném podvodu dozvědí, ale nemohou samy rozhodnout o odebrání řidičského oprávnění. Musí totiž čekat na výsledek trestního řízení, které může trvat dlouho. Takto by se to řešilo odděleně – zda někdo spáchal trestný čin, by rozhodoval soud, o platnosti jeho řidičského oprávnění příslušný úřad.
Související
S tím ale nesouhlasí předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy ani nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová, dodává web Česká justice. Nezpochybňují potřebu odhalovat podvody při získávání řidičských průkazů, upozorňují na riziko, že se důkazy získané při policejním sledování začnou používat i k jiným účelům, než kvůli kterým policie člověka původně sledovala.
Policejní sledování je zásah do soukromí, který má zákon přísně omezovat. Policie ho může využívat jen za stanovených podmínek a v souvislosti s trestním řízením.
Bradáčová upozorňuje také na praktický problém. Pokud policie při sledování pořídí záznam, který nakonec nebude pro vyšetřování důležitý, musí ho zničit. Pokud by se ale mezitím dostal do rukou jiného úřadu a ten ho založil do svého spisu, jeho odstranění by bylo podstatně složitější.
Otázkou je také situace, kdy se později ukáže, že policie při sledování nepostupovala podle zákona. Záznam by pak neměl sloužit jako důkaz. Úřad by však mezitím mohl na jeho základě rozhodnout, že člověk o řidičský průkaz přijde.
Sporné ustanovení je součástí rozsáhlejší novely zákona o silničním provozu. Ta počítá mimo jiné s delší platností řidičských průkazů nebo změnami v přeshraničním vymáhání dopravních pokut.
Připomínkové řízení skončilo v říjnu a ministerstvo nyní musí vypořádat připomínky. O tom, zda se sporná změna do zákona dostane a v jaké podobě, zatím není rozhodnuto.