Aktual.: 11.11.2026 16:37
Antalya – Česká republika si o tři příčky pohoršila v každoročním indexu klimatických změn CCPI. Země se umístila na 45. místě, čímž spadá do kategorie států s nízkým hodnocením. Autoři, kteří index představili na klimatické konferenci COP31 v Turecku, mimo jiné kritizovali vládní účast strany Motoristů, které označují za skeptické ke klimatickým změnám vyvolaným lidským počínáním.
V čele letošního žebříčku jsou Dánsko, Litva a Lucembursko. Jako v uplynulých letech se však autoři rozhodli neobsadit první tři pozice, protože podle nich žádný stát nesplňuje podmínky pro to, aby získal velmi vysoké hodnocení. Loni tři nejlepší hodnocení dostaly Dánsko, Británie a Maroko.
Nejhůře se v indexu dlouhodobě umisťují velké ekonomiky či státy, které patří k největším producentům fosilních paliv. Letos jsou na konci žebříčku Saúdská Arábie, Rusko, Spojené státy a Írán. Evropská unie se letos umístila na 19. příčce, což je meziroční zlepšení o jeden stupeň.
Česko si pohoršilo v celkovém hodnocení o tři příčky, ačkoliv v absolutním hodnocení si o jeden bod polepšilo. Loni ČR dostala v hodnocení 51 bodů a letos 52; pro udržení 42. příčky však letos bylo nutné dosáhnout 54 bodů. ČR zůstává tak mezi zeměmi s nízkým hodnocením, což je druhá nejhorší skupina. ČR zaznamenala podle indexu zlepšení ohledně vypouštění emisí či využívání energie. Podle autorů studie však stále málo využívá obnovitelné zdroje energie.
Výrazný pokles zaznamenala Česká republika v kategorii klimatických politik, ve které se propadla meziročně o osm příček. „Na konci roku 2025 začala vládnout nová koalice. Její součástí je klimatoskeptická strana, která řídí ministerstvo životního prostředí,“ poukázala studie na stranu Motoristé sobě. Autoři zprávy tvrdí, že strana „otevřeně zpochybňuje klimatickou změnu vyvolanou lidským chováním a podporuje dezinformační kampaně proti obnovitelným zdrojům“. Na druhé straně zpráva ocenila uzavření posledního černouhelného dolu v České republice.
O tři místa na 50. umístění si pohoršilo i Slovensko, které je tak nejhůře hodnocenou zemí EU v CCPI. Nejhoršího výsledku Slovensko dosahuje v klimatické politice, kde je čtvrté od konce. „Současná vláda premiéra Roberta Fica kritizuje unijní cíle na snížení emisí a selhává v zavádění smysluplných politik na podporu energetického přechodu,“ uvádí index. Ten poukazuje například na malé využívání obnovitelných zdrojů energie. Zpráva také kritizuje to, že Slovensko stále odbírá plyn a ropu z Ruska.
CCPI hodnotí přístup ke změnám klimatu zhruba sedmi desítek zemí, které způsobují drtivou většinu emisí skleníkových plynů. Index CCPI se označuje za nezávislý nástroj pro sledování klimatických politik států. Sestavuje ho mezinárodní skupina ekologických organizací, z nichž mnohé mají sídlo v Německu.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}