Praha – Hodinová mzda v Česku byla loni na úrovni 57 procent průměru v EU, a byla tak sedmá nejnižší mezi 27 členskými státy. Na tiskové konferenci to dnes řekl ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí Českého statistického úřadu (ČSÚ) Dalibor Holý. Od roku 2008, kdy Česko dosáhlo úrovně 42 procent, se hodinová mzda zlepšila o 15 procentních bodů. Ze zemí východní a střední Evropy ale rychleji rostou mzdy v Litvě, Polsku a Estonsku.

„Za 17 let jsme se přiblížili evropskému průměru. Průměrná hodinová mzda se v přepočtu na eura u nás zvýšila o 122 procent, což je více než v Německu, kde se za stejné období zvýšila jenom o 58 procent,“ řekl Holý. V Řecku stoupla hodinová mzda jen o sedm procent a loni se umístila těsně za ČR.

Ještě rychleji však rostou mzdy v zemích, které byly kdysi za ČR a nyní ji dokonce předběhly. „Jde zejména o Litvu, kde se mzdová úroveň dostala z 26 procent na 65 procent průměru EU, nebo Estonsko a Polsko, které se vyhouply na 60 procent,“ uvedl Holý.

V Česku pokračuje trend, kdy na pracovním trhu přibývá zaměstnanců ve službách a ubývá jich v zemědělství a průmyslu. Zaměstnanost se vedle služeb zvyšuje hlavně ve zdravotnictví a ve vzdělávání.

Nárůst reálných mezd se v letošním prvním čtvrtletí dotkl všech odvětví, nebyl však všude stejný, uvedla vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ Jitka Erhartová. Nejvýrazněji, o 20 procent, rostly výdělky v činnostech v oblasti nemovitostí, kam patří například uklízečky nebo údržbáři, a o 17 procent se zvýšily v administrativních a podpůrných činnostech, kam nejčastěji spadají práce v call centrech. „Růst v těchto odvětvích je dán mimo jiné i růstem minimální mzdy,“ vysvětlila Erhartová s tím, že jde o nízkokvalifikované práce nebo práce, které jsou málo odměňovaný. Naopak pracovníkům v energetice se mzda prakticky nezvedla.

O výši platu stále rozhoduje pohlaví, muži v minulém roce vydělávali v průměru ve všech oblastech více než ženy. Dále má rozhodující vliv vzdělání, přičemž podle Holého vysokoškoláků a lidí s vyšším odborným nebo bakalářským vzděláním loni přibylo. Šance na větší plat se také zaměstnancům zvyšuje, pokud o něm nevyjednávají sami, ale na základě kolektivní smlouvy. „Pokud je zaměstnanec pokrytý kolektivní smlouvou na podnikové úrovni, má o 10.000 korun více, než když vyjednává sám,“ vysvětlil Holý. Připomněl, že nadpoloviční většina v ČR není pokryta touto smlouvou, i když směrnice EU doporučuje, aby kolektivní vyjednávání pokrývalo až 80 procent zaměstnanců.

V Česku se hrubé mzdy podle údajů ze systému Informace a statistiky o průměrném výdělku (ISPV) ministerstva práce pohybovaly za minulý rok mezi 38.000 až 42.000 korun. Medián, tedy mzda prostředního zaměstnance, činil 44.337 korun. Průměrnou mzdu 52.202 korun nepobíraly zhruba dvě třetiny zaměstnanců; u mužů to bylo 59 procent, u žen o 14 procent více. Naopak více než 200.000 korun hrubého bralo pouze 0,8 procenta zaměstnanců. I v této skupině tvořili muži většinu, nad tuto částku se dostalo 1,2 procenta mužů oproti 0,3 procenta ženám. Nejméně si podle Holého polepšila střední třída.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.