Praha – Téměř čtvrtina lidí v rodinách, ve kterých partneři společně vychovávají i potomky z předchozích vztahů, je přesvědčena, že se v jejich domácnosti nepřistupuje stejně k vlastním i nevlastním dětem. Zvýhodňování biologických dětí pozoruje 29 procent žen, ale jen 14 procent mužů. Vyplývá to z průzkumu agentury MindBridge, který dnes představila novinářům finanční skupina Partners. Podle kvalifikovaného odhadu je v ČR zhruba 100.000 až 130.000 těchto takzvaných sešívaných domácností.

Průzkumu se zúčastnilo 800 respondentů ve věku 30 až 60 let, kteří žijí v partnerství či manželství a oba nebo jeden z nich má vlastní nezaopatřené dítě nebo děti z předchozího vztahu.

„Výsledky neznamenají, že muži realitu záměrně zlehčují a ženy jsou pouze citlivější. Ukazují především na to, že obecná představa o spravedlnosti nemusí oběma partnerům stačit. V sešívané rodině je potřeba konkrétně pojmenovat, co se financuje společně, co zůstává závazkem biologického rodiče a jak se bude rozhodovat o mimořádných výdajích na děti. Nejdůležitější není společný účet, ale společná dohoda, které oba partneři rozumějí,“ uvedla finanční poradkyně Partners Stanislava Lišková.

Rozdílný přístup k výchově dětí řeší občas nebo často 40 procent domácností. Následují domácí práce se 37 procenty a finance a hospodaření domácnosti s přibližně 35 procenty. Srovnání s loňským průzkumem ukazuje, že tyto rodiny se v četnosti jednotlivých typů partnerských sporů od ostatních párů zásadně neliší.

„Peníze v sešívané rodině nejsou jen peníze. Často se stávají odpovědí na otázku, kdo do rodiny skutečně patří a kdo koho má rád. Muži a ženy přitom mohou oba pravdivě popisovat stejnou domácnost, jen ji vidí z jiného místa. Ten, kdo je blíž každodenní péči, si zpravidla dříve všimne drobných nerovností, kdo platí obědy, komu se koupí boty nebo komu se řekne ne. Rodinám proto nepomáhá mechanická rovnost, ale otevřeně domluvené principy spravedlnosti,“ vysvětlila psycholožka z Institutu Moderní láska Markéta Šetinová.

Tři čtvrtiny sešívaných rodin hospodaří prostřednictvím dvou oddělených účtů. Jeden společný účet využívá 25 procent domácností. Z párů s oddělenými účty jich 58 procent přispívá na společný provoz podle výše příjmů, zatímco 42 procent rozděluje výdaje rovným dílem. Přibližně osmi z deseti respondentů jejich současný model hospodaření vyhovuje. Zatímco společné účty jsou hodnoceny v souladu mezi partnery, samostatné účty s sebou nesou rozdíl v hodnocení z pohledu obou partnerů a vyšší potenciál nespokojenosti mezi nimi.

Výsledky tak nepotvrzují to, že by existoval jeden správný model rodinných financí. Rozhodující je podle expertů spíše to, zda partneři pravidla zvolili vědomě, oba je považují za spravedlivá a průběžně je upravují podle měnící se situace rodiny.

 

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.