Kus masa v plastovém sáčku. Žádná srst, kůže ani jiné znaky, podle kterých by člověk poznal, jakému zvířeti patřil. Maso někdo nakrájel, rozemlel, uvařil nebo smíchal s dalšími přísadami.
Přesto může pocházet z tygra nebo jiného chráněného druhu, s nímž mezinárodní obchod podléhá přísným omezením.
Podobné zásilky patří k práci celníků a inspektorů, kteří kontrolují zavazadla cestujících přijíždějících ze zahraničí. Nejde přitom jen o ochranu ohrožených zvířat. Maso a další živočišné výrobky mohou přenášet také původce nebezpečných nákaz, které ohrožují hospodářská zvířata.
Ondřej Peč, inspektor České inspekce životního prostředí, se zabývá mezinárodním obchodem s ohroženými živočichy a rostlinami. Upozorňuje, že kontroloři nehledají pouze neobvyklé suvenýry nebo celé části zvířat. Problém představují i výrobky, u nichž cestující na první pohled nepozná, co vlastně obsahují.
Česko sice nemá takový objem leteckého provozu jako velká evropská přestupní letiště, například Paříž nebo Amsterdam, kontroly se ale zaměřují i na konkrétní rizikové trasy a druhy zboží. Vedle masa se pozornost soustředí také na přípravky tradiční asijské medicíny, které mohou obsahovat živočišné či rostlinné složky chráněných druhů.
Tygr na pražském letišti
Jak obtížné může být odhalit původ výrobku, ukazuje výzkum Barbory Černé Bolfíkové a Juliany Walterové z České zemědělské univerzity v Praze. Vědkyně analyzovaly živočišné výrobky, které kontroloři zabavili na pražském letišti. Původ dokázaly určit téměř u 92 procent zkoumaných vzorků. „Z hlediska ochrany přírody byl jednoznačně nejvýznamnější nález masa tygra,“ uvádějí autorky výzkumu.
Tygr patří mezi druhy uvedené v první příloze úmluvy CITES, která nejpřísněji omezuje mezinárodní obchod s nejohroženějšími živočichy a rostlinami. Ochrana se netýká pouze živých zvířat. Zahrnuje také jejich části a výrobky z nich. K obchodování s takovými produkty proto člověk potřebuje splnit příslušné podmínky a získat potřebné doklady.
Nález tygřího masa ukazuje, že obchod s ohroženými druhy nemusí mít podobu exotického zvířete v kleci nebo trofeje na zdi. Člověk může převážet i výrobek, v němž už původní zvíře nikdo na první pohled nepozná.
Bujón, tablety i medvědí žluč
Vedle masa se na letištích objevují také masti, tablety, extrakty a další přípravky tradiční asijské medicíny. Některé obsahují složky z chráněných živočichů, jiné z ohrožených rostlin. Může jít například o přípravky s medvědí žlučí, výrobky z hadů nebo směsi, které kombinují několik rostlinných a živočišných přísad.
U takových produktů bývá určení původu ještě složitější než u syrového masa. Výrobce mohl jednotlivé složky rozemlít, extrahovat nebo smíchat s dalšími látkami. Etiketa přitom nemusí vždy poskytnout dost informací o skutečném složení.
Rozsah problému ilustruje případ z října 2023. Inspektoři České inspekce životního prostředí tehdy ve spolupráci s celníky zabavili na pražském letišti 1634 přípravků tradiční asijské medicíny. Obsahovaly rostlinné a živočišné extrakty z druhů chráněných úmluvou CITES. Bez potřebných dokladů nemohli cestující tyto výrobky legálně převézt přes hranice.
U masa navíc vstupují do hry veterinární předpisy. Dovoz řady živočišných produktů ze zemí mimo Evropskou unii podléhá přísným podmínkám, které mají bránit zavlečení nebezpečných nákaz. Kontroloři tak musí řešit dvě odlišné otázky: zda výrobek nepochází z chráněného druhu a zda nepředstavuje veterinární riziko.
DNA jako biologický čárový kód
Když vzhled výrobku nic neprozradí, mohou pomoci genetické analýzy. Vědci ze vzorku izolují DNA a přečtou vybrané úseky genetické informace. Ty se u různých živočišných druhů liší, a proto je mohou porovnat s referenčními databázemi, které obsahují genetické záznamy známých druhů. „Funguje to podobně jako takový biologický čárový kód,“ vysvětlují autorky výzkumu.
Laboratoř se nespoléhá na barvu, tvar ani strukturu masa. Zajímá ji genetická informace, která ve vzorku zůstala. Vaření, sušení i další zpracování DNA poškozují, ale nemusí ji zničit úplně. Vědci proto pracují také s krátkými úseky, které mohou přežít i náročnou úpravu výrobku.
V jejich studii se podařilo určit taxonomické zařazení téměř 92 procent analyzovaných vzorků. Ne vždy však výsledek prozradí konkrétní druh. U některých blízce příbuzných živočichů nedokáže použitý úsek DNA spolehlivě rozlišit jednotlivé druhy, a vědci proto určí pouze rod nebo čeleď.
Virus, který ohrožuje chovy prasat
Výzkumnice se nezaměřily pouze na ochranu ohrožených druhů. U zabavených vzorků vepřového hledaly také genetický materiál viru afrického moru prasat. Tato nákaza postihuje domácí i divoká prasata a může způsobit vážné škody v chovech. Genetický materiál viru našly u 34,65 procenta analyzovaných vzorků.
Pozitivní test ovšem automaticky neznamená, že výrobek dokáže nákazu přenést. „Naše studie byla založena na molekulární detekci DNA, nikoli na testování životaschopnosti viru,“ upozorňují výzkumnice. Test tedy prokázal přítomnost genetického materiálu viru, ale neověřil, zda virus v konkrétním vzorku přežil zpracování a zůstal infekční. Z výsledků proto nelze vypočítat pravděpodobnost, že právě analyzované maso způsobí nové ohnisko nákazy.
Riziko by vzniklo například tehdy, kdyby se výrobek s infekčním virem dostal do odpadu, k němuž mají přístup domácí nebo divoká prasata. K přenosu by musel virus zůstat životaschopný a následně se dostat do kontaktu s vnímavým zvířetem. Právě proto veterinární pravidla omezují dovoz masa a dalších živočišných produktů ze zemí mimo Evropskou unii.
Čtyřikrát převařený tygr
Tomáš Ouhel, odborný poradce pro výzkum a ochranu přírody v Zoo Liberec, se věnuje mimo jiné jihovýchodní Asii a obchodu s ohroženými druhy. Podle něj má genetická analýza velký význam právě u výrobků, které prošly takovým zpracováním, že jejich původ už nelze určit podle vzhledu.
„DNA testy jsou tak dokonalé, že to může být čtyřikrát převařený tygr a stejně to odhalí. I po několika hodinách vaření tygřího bujónu se může zachovat jeho DNA,“ říká Ouhel.
Genetické testy tak pomáhají odhalit výrobky, které by jinak mohly projít kontrolou bez přesného určení původu. U masa ohrožených druhů mohou přispět k odhalování nelegálního obchodu, u vepřových výrobků zase upozorňují na přítomnost genetického materiálu nebezpečných patogenů.
VIDEO: O penězích a brigádách
Zdroj: autorský článek