Americký vyjednavač Steve Witkoff ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi při setkání v Petrohradu děkoval za propuštění čtyřiasedmdesátiletého Američana Stephena Hubbarda, kterého Rusko věznilo od roku 2022.
„Vyjadřuji vám uznání, úctu a ještě jednou vám děkuji,“ řekl Witkoff a Putina označil za humanistu. Tato chvála přitom ostře kontrastovala s diametrálně odlišným hodnocením pozorovatelů OSN pro lidská práva, kteří zdokumentovali rostoucí utrpení civilního obyvatelstva v souvislosti s tím, jak Rusko zesiluje útoky po celé Ukrajině.
Bývalý učitel Stephen Hubbard byl v roce 2024 odsouzen k téměř sedmi letům vězení za údajnou účast v ukrajinské armádě. Spojené státy jeho zadržování označovaly za neoprávněné. Podle prezidenta Donalda Trumpa byl Hubbard propuštěn na jeho osobní žádost, aniž by Washington musel na oplátku propustit některého z ruských vězňů.
Witkoff do Ruska přicestoval po úterním jednání v norském Oslu, kde se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a představiteli evropských zemí. Putina chtěl mimo jiné informovat o výsledku jednání v Norsku, uvedl podle státní agentury RIA Novosti poradce Kremlu Jurij Ušakov.
Přísný Kushner a obnova jednání
„Informoval Vladimira Putina o podstatě jednání v Oslu, podělil se o své vlastní postřehy a poukázal na určité nové postoje, nové prvky v postojích Evropanů a Kyjeva. Ačkoliv v kontextu řešení ukrajinské krize v nich nebylo mnoho užitečného,“ řekl nyní novinářům Ušakov, který se podle RIA Novosti zúčastnil středečních jednání. Witkoff už dříve své úterní jednání v Oslu označil za produktivní, podařilo se podle něj dosáhnout pokroku.
Konference v Oslu se na dálku zúčastnil také Trumpův zeť Jared Kushner, který nemohl přicestovat kvůli chřipce. Podle amerického serveru Axios Kushner znovu naléhal na ukrajinského prezidenta, aby zastavil útoky na ruské ropné rafinerie.
Jeden ze zdrojů obeznámených s průběhem rozhovorů označil Kushnerovo vystupování za „velmi přímé“. Zelenskyj následně uvedl, že je připraven tyto útoky zastavit, pokud Moskva přistoupí ke stejnému kroku vůči ukrajinské energetické infrastruktuře.
Šéf Kremlu podle Ušakova americkému zmocněnci řekl, že Moskva je v zásadě připravena obnovit trojstranná jednání o možnostech ukončení rusko-ukrajinské války. Tyto rozhovory by se mohly uskutečnit v polovině listopadu a hlavním tématem by měla být bezpečnost pro Rusko a Ukrajinu po skončení konfliktu, sdělil Ušakov podle agentur Reuters a AFP.
Kritika „svaté trojice“
Trojice Trump, Witkoff a Kushner přitom v posledních týdnech čelí kritice také ze strany některých republikánských politiků, kteří Washingtonu vyčítají přílišnou vstřícnost vůči Kremlu.
Rozsáhlou diplomatickou roztržku mezi Spojenými státy a jejich spojenci vyvolala především dohoda mezi Trumpem a Putinem o obnovení dodávek ruské nafty na světové trhy. Americká administrativa kvůli ní dočasně uvolnila sankce na ruský export pohonných hmot, což Trump obhajuje snahou snížit vysoké ceny paliv ve Spojených státech.
Kritici však upozorňují, že tím Washington oslabuje ekonomický tlak na Moskvu a umožňuje jí získávat další příjmy k financování války na Ukrajině. Trump navíc už delší dobu obviňuje Ukrajinu z toho, že zásahy proti ruským rafineriím jsou zodpovědné za zvýšení ceny nafty na světových trzích. Experti z prestižního ekonomického časopisu Fortune však přisuzují tento efekt americké intervenci v Iránu, za níž stojí právě Trump.
Napětí dále prohloubilo omezení satelitních komunikačních služeb společnosti SpaceX, které ukrajinská armáda využívá mimo jiné při řízení dronů. Podle zjištění amerického deníku The Wall Street Journal rozhodl o omezení šéf firmy Elon Musk osobně, přičemž o záležitosti diskutoval s Trumpem a představiteli Bílého domu.
Vypnutí Starlinku i chybějící informace
Omezení způsobilo problémy ukrajinským vojenským operacím. Přímá odpovědnost amerického prezidenta za tento krok však zůstává nejasná. Ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že rozhodování o přístupu ke službě Starlink přísluší společnosti SpaceX, nikoliv Bílému domu.
Za nejasných okolností došlo rovněž k omezení sdílení amerických zpravodajských informací s Ukrajinou, včetně údajů potřebných k včasnému varování před ruskými raketovými útoky.
Prezident Zelenskyj nicméně po úterním jednání v Oslu potvrdil, že sdílení informací o přilétajících balistických raketách již bylo obnoveno. Ukrajina je přitom na amerických satelitních technologiích a zpravodajské podpoře v řadě oblastí své obrany výrazně závislá.
Na sporná rozhodnutí reagovali také američtí zákonodárci. Republikánský kongresman Brian Fitzpatrick slíbil vyšetření okolností omezení satelitních služeb a případná veřejná slyšení v Kongresu. Současně vyzval k zachování vojenské podpory Ukrajiny a odmítl dovoz ruské ropy do Spojených států. Podle Fitzpatricka by Washington neměl podnikat kroky, které by ruskému režimu umožňovaly získávat další prostředky na financování války.