Generálmajor Laptěv, kterému bylo 83 let, se zúčastnil bojů v Afghánistánu, u FSB se zabýval informační bezpečností. Sloužil také u daňové policie. Na konci 90. let se stal náměstkem ministra pro daně. Jeden čas také působil jako předseda představenstva skupiny Informtechnika.
Laptěv není první ruský generál, který si sáhl na život. Generálplukovník Stanislav Petrov, který býval náčelníkem vojsk radiační, chemické a biologické ochrany, byl v květnu nalezen mrtvý v bytě v centru Moskvy. Podle předběžných zjištění spáchal sebevraždu, napsal tehdy list Kommersant na svém webu. Petrov se svého času podílel na likvidaci následků havárie v jaderné elektrárně v Černobylu v roce 1986. Bylo mu 87 let a byl těžce nemocný.
Polský server Onet v pátek Laptěva a Petrova zařadil do série sebevražd ruských generálů od vypuknutí války proti Ukrajině. Připomněl, že v únoru 2023 se v moskevském regionu našlo tělo 72letého policejního generála Vladimira Makarova, který byl krátce před smrtí kvůli věku propuštěn z funkce zástupce náčelníka hlavní správy boje proti extremismu.
Makarov podle státní agentury TASS spáchal sebevraždu. Sebevražda se podle TASS stala i příčinou smrti 76letého penzionovaného generála FSB Jevgenije Lobačova, jehož tělo se v červenci 2022 našlo na schodišti jedné budovy v Moskvě. O měsíc dříve se v moskevském bytě zastřelil 90letý penzionovaný generálmajor ruské rozvědky Lev Sotkov, dodal Onet.
Už v lednu 2015 spáchal v Moskvě sebevraždu generálporučík Anatolij Kudrjavcev, který trpěl rakovinou. Podle agentury Interfax sedmasedmdesátiletý voják v dopise na rozloučenou uvedl, že k odchodu ze života ho přivedla nesnesitelná bolest způsobená nedostatkem léků na bolest.
O rok dříve se z podobného důvodu zastřelil ruský kontradmirál Vjačeslav Apanasenko. Podle ruských médií spíš než přímý nedostatek utišujících prostředků v jeho případě sehrály osudovou roli byrokratické překážky při jejich získávání.
Přístup k lékům se v ruských médiích stal tématem prakticky okamžitě po vyhlášení západních sankcí proti Rusku po anexi Krymu na jaře 2014. Kurz rublu výrazně poklesl a náklady na dovoz prudce stouply. Měnová nouze dolehla hlavně na onkologické kliniky, kde je procento dovážených léků zvlášť vysoké.