Zařízení na zesílení signálu umístěná na bělorusko-ukrajinské hranici přestala fungovat v pondělí, uvedl ve středu ukrajinský prezident. Zelenskyj své varování Lukašenkovi zveřejnil minulý pátek.
Zelenskyj uvedl, že není jasné, zda Bělorusko zařízení zcela demontovalo, nebo pouze dočasně přerušilo jejich provoz. Dodal, že situaci nadále bedlivě sleduje.
Kreml mezitím stupňuje tlak na běloruského prezidenta, aby rozšířil zapojení Běloruska do ruské války proti Ukrajině.
„Poslední evropský diktátor“ Lukašenko se však podle všeho nadále snaží odolávat požadavkům Moskvy a zároveň si zachovat její podporu, uvedl v úterý americký deník Wall Street Journal s odvoláním na ruské a evropské představitele.
Tlak z Kremlu
Podle listu se Moskva snaží přesvědčit Minsk, aby například umožnil ruským silám vypouštět drony z běloruského území.
Zelenskyj minulý měsíc také uvedl, že Kyjev získal podrobnosti o komunikaci mezi ruskými a běloruskými představiteli, podle nichž Moskva zvažuje využití Běloruska pro možné vojenské operace buď proti Ukrajině, nebo proti pobaltským státům.
Tento vývoj naznačuje, že Moskva možná zvažuje riskantní eskalaci války v době, kdy ruská armáda jen obtížně postupuje na východě Ukrajiny a prezident Vladimir Putin čelí slábnoucí domácí podpoře. Podle představitelů by Bělorusko, kde Moskva rozmístila i své taktické jaderné zbraně, mohlo být v takovém plánu klíčovým hráčem.
Bývalý důstojník ruských zpravodajských služeb americkému deníku sdělil, že Kreml hrozí omezením finanční podpory Bělorusku, na níž je země závislá, pokud Minsk jeho požadavky nesplní.
Lukašenko se však podobnému tlaku snaží bránit a usiluje také o zlepšení vztahů se Západem.
Lavírující Lukašenko
Během posledního roku například američtí představitelé opakovaně navštěvovali Bělorusko a Washington zrušil některé sankce, které předtím na zemi uvalil. Lukašenko následně po jednáních s americkými představiteli propustil přibližně 500 politických vězňů.
Běloruský prezident nedávno rovněž uvedl, že mu v květnu telefonoval francouzský prezident Emmanuel Macron, který ho varoval před zvýšeným zapojením Běloruska do války na Ukrajině.
„Vstup do války by byl v rozporu s Lukašenkovými strategickými cíli, které pravděpodobně souvisejí se zlepšováním vztahů se Západem,“ zhodnotil vývoj Alexandr Pirožnikov, zakladatel think-tanku a poradenské společnosti East European Strategic Forum.
Moskva mezitím pokračuje ve vykreslování Ukrajiny jako hrozby pro Bělorusko. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve středu prohlásil, že „Rusko bude vždy stát po boku Běloruska“ a pomůže odrazit jakoukoli hrozbu vůči této zemi – včetně hrozby přicházející z Ukrajiny. Zdůraznil, že Rusko a Bělorusko jsou spojenci v oblasti bezpečnosti i ekonomiky.
Zelenského tvrzení, že Bělorusko na jeho ultimátum reagovalo vypnutím nebo demontáží zařízení, naznačuje, že Lukašenko se nadále brání plnému zapojení země do ruského válečného úsilí. Minsk se však podle analytiků snaží balancovat mezi zachováním ruské podpory a udržením alespoň zbytků běloruské suverenity.
Lukašenko od roku 2022 odmítá umožnit přímé nasazení běloruských ozbrojených sil na podporu ruských operací na Ukrajině a brání také rozsáhlému náboru Bělorusů do ruské armády. On i další vysocí běloruští představitelé se navíc vyhýbají přejímání kremelské rétoriky, která vykresluje Ukrajinu jako hrozbu pro Bělorusko.
Lukašenko tak podle hodnocení amerického Institutu pro studium války (ISW) nadále oddaluje a odvádí pozornost od sílících pokusů Kremlu zatáhnout Bělorusko do války proti Ukrajině, přičemž vůči Kyjevu si zachovává relativně neutrální rétoriku.
