Britský přírodovědec, spisovatel a filmař sir David Attenborough patří k nejznámějším popularizátorům vědy. Jeho přírodovědná díla jako Modrá planeta či Život na Zemi, která už od poloviny padesátých let připravoval hlavně pro BBC, lákaly k obrazovkám miliony diváků po celém světě. Dokázal poutavě vyprávět jak o existujících zvířatech, tak o dávno vyhynulých dinosaurech a své pořady přetvářel i v úspěšné knihy. V pátek 8. května slaví sté narozeniny.
David Attenborough se narodil 8. května 1926 jako prostřední ze tří synů rektora Leicesterské univerzity, je tedy stejný ročník jako bývalá královna Alžběta II. Během svého života získal desítky čestných titulů a různých ocenění včetně mnoha cen BAFTA a Emmy. V roce 2023 ho třeba časopis New Statesman označil za osobnost, která je pro „zelenou diplomacii“ v Británii „neocenitelná“.
Mám dojem, že příroda je největším zdrojem vzrušení, největším zdrojem vizuální krásy a největším zdrojem intelektuálního zájmu. Je největším zdrojem toho všeho, co dělá život hodným prožití.
Vědci ho zase ocenili tím, že po něm pojmenovali přes padesát druhů zvířat a rostlin – druhy žijící i ty už dávno vymřelé. Tady jsou některé z nich:
Jeho jméno ale nese i budova v Cambridge, která hostí jeho muzeum, nebo výzkumná loď určená pro výzkum Antarktidy.
Musíme se starat o celou škálu biologické rozmanitosti – o ni jako celek – a ne jen o jednu nebo dvě její největší hvězdy.
Kariéra v BBC
O přírodu se Attenborough zajímal odmala, vystudoval geologii a zoologii na univerzitě v Cambridgi a po škole nastoupil do BBC.
Attenborough přitom začínal v BBC v době, kdy ještě ani neměl sám televizi – ostatně jako většina dalších Britů, v té době byla ještě tato technologie novinkou a on sám viděl do té doby jediný televizní pořad. Tehdy chtěl pracovat pro rozhlas, ale odmítli ho. Jeho životopis ale zaujal producenty z tehdy začínající televize, která se mu stala osudem.
Kéž by byl svět dvakrát tak velký – a polovina z něj byla stále neprozkoumaná.
Zpočátku nesměl před kameru, jeho šéfům vadily jeho veliké, údajně nefotogenické, zuby, takže „jen“ produkoval soutěžní a hudební pořady. Změnilo se to až roku 1953, kdy vymyslel a sám uváděl pořad o zvířatech v londýnské zoologické zahradě. Byl to úspěch, ukázalo se, že mladý David umí vysvětlovat složitá témata jednoduše, názorně a přesvědčivě, takže pak dostával i další podobné příležitosti. Jeho raná tvorba se zaměřovala hlavně na zázraky přírodního světa.
V roce 1965 začala vysílat BBC Two, na jejímž řízení se Attenborough podílel. Má mimo jiné zásluhu na rozšíření Monty Pythonova létajícího cirkusu do světa. V roce 1969 byl jmenován programovým ředitelem obou stanic BBC.
Zlomovým byl roku 1979 třináctidílný dokumentární seriál Život na Zemi, navázal na něj později dalšími podobnými sériemi jako Živá planeta, Zázraky života či Planeta Země. Kritici i veřejnost na něm oceňovali, že dokázal měnit tradiční pohled na zvířata „se špatnou pověstí“. Například gorily měly až do jeho pořadů pověst hrůzostrašných monster po vzoru King Konga. Až Attenborough začal pohled na tato zvířata měnit a nakonec ho naprosto obrátil. Tím, jak u nich byl blízko, neměl z nich strach a komunikoval s nimi, tak lidé skrze obrazovky viděli, že jsou to inteligentní, laskavá zvířata.
Mladým lidem na světě záleží. Vědí, že tohle je svět, ve kterém vyrostou a ve kterém stráví zbytek svého života. Myslím si ale, že jde o něco idealističtějšího. Oni opravdu věří, že lidstvo, lidský druh, nemá právo ničit a plundrovat bez ohledu na okolnosti.
„Šokovaly mě podivuhodné tvary a barvy“
Attenborough dokáže o své lásce k přírodě poutavě vyprávět a v touze přinášet ty nejlepší záběry se nikdy nebál cestovat ani do nebezpečných oblastí.
„Kamkoliv jsem se podíval, šokovaly mě podivuhodné tvary a barvy, na které jsem naprosto nebyl připraven. Z takové nádhery a plodnosti, jimiž příroda hýřila, jsem se nikdy nevzpamatoval,“ řekl ke své vůbec první návštěvě západní Afriky.
Je nepochybně naší povinností udělat všechno, co je v našich silách, abychom vytvořili planetu, která bude domovem nejen pro nás, ale pro veškerý život na Zemi.
Attenborough také jednou vyprávěl, že když mu bylo dvacet let, kamkoliv vyrazil, tam byla divočina. A že se to dramaticky změnilo, což se snažil zachytit právě v dokumentech Život na Zemi a další. Proto se přiklonil k podporovatelům ekologie a ochrany přírody.
Dlouhodobě se tak zastává obnovy biologické rozmanitosti planety, omezení růstu populace, přechodu na obnovitelné zdroje energie, zmírnění klimatických změn, snížení spotřeby masa či vymezení více oblastí pro ochranu přírody.
Pravda je, že příroda se mění. A my jsme na ní zcela závislí. Poskytuje nám jídlo, vodu a vzduch. Je to to nejcennější, co máme, a musíme ji chránit.
Ocenění od královny i vědecké obce
Attenboroughův přínos k poznání ocenila nejen britská královna, která ho v roce 1985 povýšila do šlechtického stavu, ale i vědecká obec. V roce 1983 se stal členem britské Královské společnosti pro ochranu přírody. Získal řadu ocenění, včetně prestižní Descartesovy ceny za popularizaci vědy.
V roce 2020 vydal knihu a dokumentární film se společným názvem A Life On Our Planet (Život na naší planetě), ve kterých reflektoval svoji kariéru i úpadek životního prostředí a biodiverzity, jichž byl přímým svědkem.
Co se týče jeho rodiny, stojí za zmínku, že jeho rodiče za druhé světové války adoptovali dvě židovské sestry z Berlína, Irenu a Helgu Bejachovy, které uprchly před nacistickým Německem do Británie díky Kindertransportu v srpnu 1939. V Leicesteru žily dívky sedm let, než se po válce shledaly s rodinou v New Yorku. Jeho bratr Richard pak také dosáhl úspěchu, když jako režisér získal Oscara za film Gándhí. S manželkou Jane, která zemřela v roce 1997, má David Attenborough dvě děti.
Češi mohou na speciální webové stránce poslat Davidu Attenboroughovi přání k jeho narozeninám. Organizátoři akce jsou z české pobočky Světového fondu na ochranu přírody (WWF). Attenboroughovi, který patří k významným osobnostem ochrany přírody, už tímto způsobem popřály stovky lidí.
