Stovky teenagerů proudí obchodním centrem v newyorském Bronxu. Videa z místa, přesdílená na TikToku, zachycují sprintující dav, převrácené regály, zaměstnance zamykající obchody a policisty roztrhující rvačky mladých lidí a snažící se je vytlačit ven z nákupního prostoru.
O pár týdnů později se podobná scéna opakuje v Orlandu na Floridě a následně i v nedaleké Tampě. Jinde končí podobné akce dokonce loupežemi, střelbou a zatýkáním. Americká média mají pro podivnou zábavu mládeže nový název: „Teen Takeovers“, cosi jako nájezdy náctiletých.
Fenomén, který se od začátku jara šíří napříč Spojenými státy a začíná se objevovat i ve Velké Británii, funguje jednoduše. Na sítích TikTok, Instagram nebo Snapchat se začnou rojit až absurdně přeplácané letáky, což jsou ve skutečnosti „pozvánky“ vygenerované AI a sdílené anonymními účty, které existují jen několik dní. Stojí na nich místo, čas a výzvy typu „žádné drama“ nebo „pokud se bojíš, zůstaň doma“.
Letáky, vždy vytvářené s velkou dávkou sebeironie, se téměř okamžitě samy staly parodovaným memem.
Během pár hodin dokáží podobné výzvy svolat až tisíce teenagerů do obchodních center, parků, na nábřeží nebo do center měst. Některé akce končí jen hlučným chaosem a natáčením videí na sociální sítě. Jiné přerůstají v čiré násilí.
Právě násilné incidenty odstartovaly tvrdé reakce politiků i médií. „Děti se zničehonic začínají rvát. Akce jsou stále drsnější a drsnější,“ popsal pro The New York Times příslušník policie v Chicagu Larry Snelling.
V hlavním městě Washingtonu, jak uvádí CNN, několik podobných akcí vedlo k tomu, že tamní úřady nastolily v určitých zónách zákaz vycházení po osmé hodině večerní pro skupiny čítající více než osm nezletilých. V Chicagu a Detroitu policie monitoruje sociální sítě a snaží se plánované akce zastavit ještě před jejich začátkem. V některých obchodních centrech začali majitelé volat po zákazu vstupu nezletilých bez doprovodu dospělých.
Na celém trendu je pro širší veřejnost zarážející hlavně to, jak málo nabízí. Nejde o koncerty, demonstrace nebo vystoupení. Akce se ani nepojí s žádnou subkulturou. Stačí jen místo, čas a možnost octnout se u něčeho „vzrušujícího“, jež se může stát virálem.
Postcovidové dětství
Generace Alfa (lidé narození přibližně v roce 2010), která strávila podstatnou část dospívání během pandemie covidu zavřená doma, tráví podle řady studií méně času venku i s vrstevníky než generace předchozí. Sociální sítě sice umožňují permanentní kontakt, ale zároveň výrazně omezily možnosti setkávat se spontánně a fyzicky.
„Chtěli místo, kde mohou být venku, bavit se a prostě spolu trávit čas,“ popsala deníku New York Times starostka Detroitu Mary Sheffieldová po setkání s organizátory tamních takeovers. Město následně začalo jednat o podpoře nočních sportovních programů, komunitních center nebo nových veřejných prostor pro mladé lidi.
Právě nedostatek „třetích prostorů“, tedy míst, kde lze společensky trávit čas bez nutnosti utrácet peníze, je problém, který vyvstává opakovaně. Koncerty, sportovní akce, kina a jiné formy zábavy jsou pro mnoho teenagerů drahé nebo špatně dostupné, zvlášť mimo centra měst. Teen Takeovers jsou oproti tomu zdarma, spontánní a mnohem dostupnější.
Někteří teenageři zároveň odmítají, že by šlo primárně o násilné akce. „Není fér trestat všechny mladé lidi za chování několika jednotlivců,“ uvedla během veřejného slyšení ve Washingtonu teenagerka Onesti Hillová. Podobně mluvili i další mladí lidé, kteří žádali spíš více prostoru a aktivit než nové zákazy.
Rasistické podtóny
Přesto mají obavy měst a podnikatelů reálný základ. Některé akce skončily ničením majetku, rabováním obchodů nebo střelbou. U Oklahoma City bylo minulý týden při přestřelce na podobně organizované akci zraněno více než dvacet lidí. V Chicagu teenageři během jedné z akcí skákali po autech a rozbíjeli čelní skla. Restaurace a obchody si stěžují, že zákazníci přestávají do podobných lokalit chodit.
Debata se navíc, jak uvádí New York Times, rychle přeměnila v kulturní válku. Konzervativní média a někteří politici popisují Teen Takeovers jako důkaz rozpadajícího se pořádku a nezvladatelné kriminality mládeže. Kritici naopak upozorňují, že podobná panika kolem teenagerů se v americké společnosti periodicky opakuje už desítky let, od „wilding“ hysterie v 80. letech až po teorii „superpredátorů“ v 90. letech.
Výraznou roli podle expertů, které deník oslovil, hraje i rasa. Velké skupiny černošských a hispánských teenagerů bývají veřejností i médii vnímané výrazně negativněji než převážně bílé subkultury minulých dekád. „Když se shromáždí velké skupiny černošských dětí, automaticky se to chápe jako hrozba,“ uvedla pro New York Times právnička Kristin Henningová, která se zabývá kriminalitou mladistvých.
