Deficit veřejných financí loni stoupl na 2,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z dvou procent v roce 2024. Schodek za loňský rok činil 183,7 miliardy korun. Míra zadlužení vládních institucí loni stoupla na 44,3 procenta HDP z předloňských 43,3 procenta. Informoval o tom ve středu Český statistický úřad (ČSÚ). Zveřejněné údaje jsou součástí notifikace vládního deficitu a dluhu, které předkládá Eurostatu každá členská země EU.
„Výsledek hospodaření sektoru vládních institucí za rok 2025 skončil v deficitu ve výši 183,7 miliard korun, což v meziročním srovnání znamená zhoršení o 20,4 miliardy korun,“ uvedla ředitelka sekce makroekonomických statistik ČSÚ Helena Houžvičková.
Největší podíl na uvedeném deficitu připadl podle statistiků opět na hospodaření ústředních vládních institucí, které skončilo ve schodku 197,8 miliardy korun. Naopak místní vládní instituce, tedy obce a kraje, vykázaly přebytek 29,4 miliardy korun. Fondy sociálního zabezpečení dosáhly deficitu 15,3 miliardy korun.
Příjmy vládních institucí loni meziročně vzrostly o 5,9 procenta, což byl v absolutním vyjádření nárůst o 194,6 miliardy korun. Podle ČSÚ nejvíce rostly přijaté sociální příspěvky, příjmy z daní z příjmu a z daní z výroby a dovozu. Výdaje vládních institucí stouply o 6,2 procenta, tedy o 215 miliard korun. Největší nárůst zaznamenali statistici u tvorby hrubého fixního kapitálu a vyplacených náhrad zaměstnancům a sociálních dávek.
Celkový vládní dluh dosáhl na konci loňského roku 3,786 bilionu korun, meziročně se zvýšil o 297,8 miliardy korun. Převážná část meziroční změny připadla podle ČSÚ na emitované dluhové cenné papíry. „V roce 2025 byla meziroční změna dluhu (nárůst 297,8 miliardy korun) výrazně odlišná od výsledku hospodaření (schodek 183,7 miliardy korun), což znamená, že si vládní instituce vypůjčily o 114,1 miliardy korun více, než činila potřeba financování. Tato skutečnost se na straně aktiv projevila nárůstem hodnoty držených finančních aktiv, zejména převoditelných vkladů,“ uvedli statistici.
