Na stůl prvního dětského ombudsmana Martina Beneše přišla za půl roku tisícovka podnětů. Z nich už ombudsman přes 700 vyřešil. Zhruba polovina všech podnětů se týká rodinného práva, většinou jde o stížnosti na Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Necelá pětina podání se týká školství. Informace České televizi poskytla mluvčí Kanceláře ochránce práv dětí Michaela Vaisová. Podnětů podle ní přibývá. Z původní stovky měsíčně stoupl počet na dvojnásobek.
Dotazy a stížnosti z oblasti rodinného práva tvoří podle Vaisové zhruba polovinu všech podání. Za dobu působení Martina Beneše, tedy od dubna do konce září, přišlo celkem 1002 podnětů. Od vzniku úřadu loni v červenci do konce letošního září jich bylo už 2300.
Podle Vaisové jde většinou o stížnosti na postup OSPODu. Často se týkají rodičovských sporů, tedy situací, kdy se rodiče po rozvodu nebo rozpadu vztahu nedohodnou třeba na péči o dítě, výživném či školní docházce.
„U rodičovských sporů typicky jeden z rodičů OSPODu vyčítá, že zasahoval příliš laxně nebo naopak intenzivně do situace v rodině, že stranil druhému rodiči, nebo nevyslyšel dostatečně názor dítěte,“ popisuje Vaisová.
Další podněty řeší možné nedostatky v péči a výchově. Rodiče v nich podle mluvčí namítají, že OSPOD zasahuje do výchovy příliš, sousedé či příbuzní mu naopak vyčítají, že zanedbávání dítěte neřeší.
Necelá pětina oznámení se týká školství. Kancelář se například zabývala případem žáka čtvrté třídy, kterého napadl spolužák. Škola sice přijala opatření, chlapec se ale několik měsíců bál do školy chodit. „Podařilo se nám přispět k tomu, aby si rodiče a škola vyjasnili některé skutečnosti a domluvili se na krocích, které následně zajistily bezpečný návrat chlapce do školy,“ uvádí mluvčí.
Další významnou část tvoří stížnosti kvůli poměrům v zařízeních pro děti, například v dětských domovech, výchovných ústavech či psychiatrických nemocnicích.
Napsat mohou i samotné děti
Přímo od dětí přišlo 111 oznámení. Nejčastěji se týkají rodičovských sporů. „Děti se na nás v těchto věcech obrací nejčastěji s tím, že si nepřejí být tak často u jednoho z rodičů nebo že jejich názor OSPOD, potažmo soud, nezajímá,“ popisuje Vaisová. Dětem kancelář odpovídá v řádu dnů.
Podnět může podat kdokoli. Podle Vaisové může stěžovatel očekávat reakci zhruba do měsíce, děti rychleji. „Vyřízení často znamená, že lidem vysvětlíme, že se nejprve mohou bránit – využít stížnost, odvolání a podobně,“ vysvětlila Vaisová. Pokud to nepomůže, kancelář s úřadem nebo institucí jedná o možnostech nápravy.
V případě stížnosti na OSPOD se podle mluvčí má člověk nejprve obrátit na tajemníka úřadu, na němž OSPOD působí. Komu například Úřad práce nepřiznal dávky, může se proti rozhodnutí nejdříve odvolat. Teprve potom se může obrátit na dětského ombudsmana.
Dětský ombudsman sestavil a zapojil do fungování poradní tým složený z dětí, navštěvuje děti ve školách nebo je zve na návštěvu své kanceláře. „Daří se nám také zlepšovat poměry dětí v zařízeních. I do těch pravidelně jezdíme, mluvíme s dětmi i personálem,“ říká Martin Beneš, jehož cílem je během následujících let zásadně posunout oblast ochrany ohrožených dětí.