Masivní kampaň na sociálních sítích, očkovací program ve školách nebo lístky do kina zdarma pro ženy, které se tam nechají naočkovat. Zkušenosti ze Švédska ukazují, jak lze výrazně omezit až vymýtit nádorová onemocnění způsobená lidským papilomavirem (HPV). V tuzemsku každoročně postihnou tisíce lidí a stovky pacientů na jejich následky umírají. Česko na tom chce být do čtyř let podobně jako Švédsko. Podle expertů to možné je, ale záleží na politické vůli, komunikaci a prevenci. Vládní koalice každopádně v otázce vakcinace jako takové a podpory očkování není jednotná.
Resort zdravotnictví se chce v boji proti HPV opřít o Národní strategii zrychlení eliminace nádorových onemocnění způsobených HPV 2026 až 2030. „Poprvé stanoví přesné a měřitelné úkoly k dosažení jasného cíle: Zrychlit tempo, kterým v Česku klesá zátěž nádorových onemocnění způsobených HPV, a promítnout výsledky prevence rychleji do života lidí. Právě důraz na tempo a řízení změny je klíčovým rozdílem oproti dosavadnímu přístupu,“ vysvětlil strategii nedávno během kulatého stolu v Senátu ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
Jedním z pilířů zrychlení eliminace těchto nádorů je dle hlavní hygieničky Barbory Mackové dosažení 90procentní proočkovanosti proti HPV do čtyř let.
„Strategie se jednak zaměřuje na včasné očkování dětí a zároveň zdůrazňuje, že pro zrychlení vymýcení je klíčové doočkování dosud nevakcinovaných adolescentů a mladých dospělých a dalších, kterým je očkování doporučováno odborníky,“ přiblížila jednotlivé kroky.
Očkování proti HPV je v tuzemsku plně hrazeno pro dívky i chlapce od jedenácti do dovršení patnácti let věku. Strategie však ukazuje, že využívání prevence zůstává nerovnoměrné – u dívek se celková proočkovanost pohybuje okolo sedmdesáti procent, u chlapců kolem padesáti procent. Proti HPV se přitom v Česku dobrovolně očkuje od konce roku 2006. Očkování má podle odborníků největší přínos, pokud je aplikováno před prvním kontaktem s virem, tedy před zahájením sexuálního života. Lze ho ale provést i v pozdějším věku.
Bez konkrétních kroků to nestihneme, říká senátor
Místopředseda senátního výboru pro zdravotnictví a pediatr Karel Zitterbart (za STAN), který zmíněný kulatý stůl pořádal, v této souvislosti poznamenal, že cíl je realistický, ale „není automatický“.
„Bez přijetí konkrétních opatření se k cíli budeme přibližovat příliš pomalu a do roku 2030 to při stávajícím tempu nestihneme. Máme k dispozici všechny nástroje – hrazené očkování, fungující systém i data. Klíčem je jejich lepší využití, provázání a cílenější práce s rodinami a regiony, kde je proočkovanost nižší. Proto říkám, že se nebavíme o zda, ale o tom, jak rychle,“ popsal Zitterbart.
Ve Švédsku, které před pěti lety zahájilo národní eliminační program, se například podařilo v roce 2025 ve třech regionech rakovinu děložního hrdla vymýtit. Podle senátora taková zkušenost jasně ukazuje, že v otázce zrychlení eliminace rakoviny děložního hrdla se musí spojit politická podpora s medicínskými nástroji a také se silnou komunikací a podporou napříč různými sektory.
„Máme kvalitní zdravotnický systém i dostupné očkování, ale méně systematicky pracujeme s komunikací a motivací lidí. Na to se má stát zaměřit. Nejde nutně o kopírování konkrétních formátů, jako jsou vstupenky do kina, (ve Švédsku se ženy mohly nechat naočkovat přímo v kině a dostaly poukaz na lístek zdarma – pozn. redakce) ale o princip: Cílit na konkrétní skupiny populace, zjednodušit přístup k očkování a pracovat s důvěrou a srozumitelnými informacemi,“ vyjmenoval Zitterbart. Znamená to dle něj hlavně aktivní roli praktických lékařů, škol, zdravotních pojišťoven a veřejné komunikace.
Na otázku, kde na vše ministerstvo najde peníze, Zitterbart odpověděl, že zásadní je, že očkování pro zmíněné skupiny je hrazené z veřejného pojištění, jak už zaznělo výše.
„Další kroky strategie, jako je například komunikace nebo cílené doočkování dětí a mladých dospělých, kteří dosud vakcinovaní nebyli – nejsou primárně otázkou ‚nových velkých peněz‘, ale spíše lepšího nastavení systému a priorit. Navíc prevence se ekonomicky vyplácí. Očkování a screening rakoviny děložního hrdla dlouhodobě snižují náklady na léčbu nádorových onemocnění, které jsou jinak velmi vysoké,“ vysvětlil senátor.
Analýzy dle ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Ivana Duškova ukazují, že již nyní se díky očkování ušetří u jednoho ročníku dětí na zdravotní péči 2,2 miliardy korun. Při 90procetní proočkovanosti by tato úspora u jednoho ročníku dětí činila dle něj ještě téměř o miliardu více.
Například ve Švédsku se v rámci jedné z kampaní zaměřili i na ženy kolem třiceti let. Strategie podle senátora jasně říká, že pro urychlení eliminace rakoviny děložního hrdla nestačí jen vakcinace dětí. „Klíčovou roli musí sehrát i takzvané záchytné neboli catch‑up očkování u adolescentů a mladých dospělých. Právě tento přístup umožňuje rychle uzavřít existující mezery v proočkovanosti celé populace a významně zkrátit dobu, za kterou se můžeme k eliminačním cílům dostat,“ míní Zitterbart.
Senátor dále vypíchl, že zkušenost ze Švédska ukazuje, že cílené kampaně zaměřené i na starší věkové skupiny dokážou celý proces „zásadně urychlit“.
Z praxe však prý už teď vnímá pozitivní trend – zájem rodičů o očkování proti HPV roste. „Předloni jsem měl ve své ordinaci 90procentní proočkovanost patnáctiletých dívek. Velmi se mi osvědčila komunikace s rodiči, kteří váhají nebo očkování odkládají. Z mé zkušenosti je klíčové, aby rodiče dostávali jasné a srozumitelné informace včas – zejména od svého lékaře,“ zdůraznil.
Jednou z hlavních výzev však dle něj představuje nutnost připomínat, že onemocnění způsobená HPV se netýkají jen dívek, ale že HPV stojí i za celou řadou nádorových onemocnění u mužů – například v oblasti hlavy a krku nebo konečníku. „Klíčem je vysvětlovat, že vakcinace chrání i samotné chlapce. Bez výrazného zvýšení jejich proočkovanosti nebude možné dosáhnout eliminačních cílů,“ je přesvědčený Zitterbart.
Klíčem jsou aktivní praktici a edukace, zní z pacientské organizace
Podle předsedkyně výboru pacientské organizace Hlas onkologických pacientů Petry Adámkové je pro úspěšné zvýšení proočkovanosti proti HPV také důležité vyšší a aktivní zapojení praktických lékařů pro děti a dorost a edukace dívek, chlapců a jejich rodičů. S tím je spojeno také zapojení gynekologů, protože matky se jich často ptají na názor, dodala.
„Z mého pohledu je důležité, aby lékař mluvil s rodiči již během preventivní prohlídky v jedenácti letech dítěte tak, aby při objednání na prohlídku ve třinácti letech byla aplikována první dávka očkování a urychlilo se očkovací schéma. Rodiče raději půjdou s dítětem k lékaři ‚navíc‘ jen jednou, ne dvakrát,“ míní Adámková.
S Zitterbartem se shoduje v tom, že velký význam má poučení dětí a rodičů o tom, že očkování má smysl pro obě pohlaví. „Komunikovat, že HPV je běžný virus, se kterým se během života setká až osmdesát procent populace, a očkování prezentovat jako prevenci rakoviny, nikoli jen sexuálně přenosné nemoci,“ nastínila Adámková. Míní, že je nutné větší zapojení základních škol, protože výuka o HPV v současnosti chybí.
Dosáhnout vysoké proočkovanosti do čtyř let je dle Adámkové opravdu ambiciózní plán a není si jistá, zda je takový cíl reálný. „Některé možnosti, které známe ze zahraničí, nevidím u nás jako realizovatelné – například očkování na školách. Nicméně, pokud se podaří plně implementovat připravovanou Národní strategii eliminace HPV a přidružených onemocnění, kterou dokončuje SZÚ a ministerstvo, můžeme se posunout mílovými kroky kupředu,“ myslí si.
Adámková: Propagace očkování není pro stát prioritou
Adámková se také domnívá, že kreativní a pozitivní motivace funguje. „Bohužel v Česku však podpora komunikace a propagace očkování ze státního rozpočtu v současném politickém nastavení není prioritou,“ upozornila zároveň.
Osobně navrhuje jakousi „triádu“ – a to komunikaci na sociálních sítích s využitím influencerů a známých osobností, větší a důkladnější spolupráci se školami v rámci výuky, tedy zvyšování zdravotní gramotnosti s důrazem na sexuální výchovu formou například přístupu ‚studenti studentům‘. „Ale komunikace by měla být pojata komplexněji a zahrnovat i další cílové skupiny včetně rodičů,“ vysvětluje předsedkyně pacientské organizace.
Očkování a schválená národní strategie na jeho podporu se nicméně stala předmětem sporů ve vládní koalici. SPD žádala úpravy, protože ji považuje za „nepřijatelný institucionální a ekonomický nátlak na lidi a lékaře“. Místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Jan Síla (SPD) mimo jiné kritizoval letos v dubnu v Nedělní debatě ČT plánované kampaně, do nichž se měli zapojit právě influenceři. „Považujeme to za nevhodný způsob, jak motivovat lidi k očkování,“ prohlásil. Redakce ČT24 ho kontaktovala i s otázkami přímo ke strategii proti vymýcení HPV, poslanec SPD na ně ovšem neodpověděl.
Ministr Vojtěch za snahou o zvýšení proočkovanosti jako hlavním cílem strategie stojí. Nebude ale státem placená (a Sílou kritizovaná) kampaň za padesát až osmdesát milionů, se kterou vládní dokument původně počítal. Škrtnutí peněz na propagaci očkování v reakci na požadavky SPD v polovině března potvrdil i premiér Andrej Babiš (ANO).
Toto nicméně byl „první a ostatně i poslední ústupek“, který ANO vůči SPD ohledně očkovací strategie udělalo, píše nyní portál iRozhlas.cz. Síla si dle něj stěžuje i na to, že nemá dostatek informací o tom, jaké jsou v této oblasti ministrovy záměry.
Původně chtěl zdravotnický expert SPD své připomínky dle iRozhlasu projednat zkraje dubna a požadoval, aby kabinet celou očkovací strategii znovu projednal a změnil. Snažil se sjednat si s premiérem na toto téma další setkání, k němuž ale dle portálu ale doteď nedošlo a nejspíš už ani nedojde. „Bylo mi vzkázáno, že to je pod jeho (Babišovu) rozlišovací schopností a nemá na to čas. Řeší větší a důležitější věci,“ říká nyní dle serveru Síla.
Vůbec nejdůležitější je ale dle Adámkové v otázce potírání HPV tak jako tak digitalizace celého zdravotního systému, aby data o očkování a preventivních prohlídkách byla dostupná v reálném čase, a mohlo tak probíhat adresné zvaní pomocí elektronických komunikačních kanálů.
Povědomí o HPV a očkování je dle jejích zkušeností větší u žen. Adámková v této souvislosti zmínila, že mnoho mužů s nádorem krku vůbec netušilo, že jejich onemocnění může souviset s virem HPV, který si spojovali výhradně s gynekologií.
„Právě proto je dnešní tlak na očkování chlapců tak obrovsky důležitý – chrání nejen své budoucí partnerky, ale i sebe samé před rakovinou, která se velmi těžko léčí,“ upozornila.
Pravidelné testování
Kromě očkování zejména mladých se lékaři snaží úmrtím na nádory děložního hrdla bránit také pravidelným testováním žen při gynekologické preventivní prohlídce. Zvyšování účasti žen na programu screeningu rakoviny děložního hrdla je dalším pilířem strategie.
Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška není systém včasného zachytávání nádorů u starších žen tak úspěšný, jak by mohl být. „Zejména screening míjí skupinu žen nad 45 let věku, která přestává ke gynekologům chodit,“ vysvětlil v Senátu. Pro muže v této oblasti screeningový program neexistuje vůbec.
Podle statistik Světové zdravotnické organizace (WHO) je rakovina děložního čípku čtvrtým nejčastějším typem zhoubného nádoru u žen ve světě, v tuzemsku jí každý rok podlehne přes dvě stě žen. Dosud bylo základní metodou jejího odhalení cytologické vyšetření, takzvané „sklíčko“. Odebraný vzorek lékař posílá na laboratorní rozbor po každé preventivní prohlídce.
Ministerstvo však nedávno oznámilo, že od příštího roku bude základní diagnostickou metodou HPV test, který odhalí přítomnost viru. Dosud mohly tento test využít ženy ve věku 35, 45 a 55 let, nově se s ním počítá jednou za pět let ve věku 25 až 65 let. Doplní ho jedno vložené cytologické vyšetření mezi testy. U mladších žen zůstane podle resortu zachována cytologie, u žen nad 65 let se bude postupovat individuálně.
V populaci je virus HPV velmi rozšířený a během sexuálního života se s ním setká až osmdesát procent žen i mužů. Ve většině případů imunitní systém infekci zvládne, ale u části osob přetrvává a může vést postupně až k rozvoji rakoviny nebo genitálních bradavic.











