Dohoda s Íránem jde do druhé fáze, Írán jadernou zbraň nezíská, řekl Trump

Trump rovněž prohlásil, že dohodu s Íránem předloží Kongresu. Dodal, že brzy budou moci Spojené státy ukončit výjimku, díky které si třetí země mohou nakupovat sankcionovanou ruskou ropu.

Washington a Teherán mají v pátek formálně stvrdit memorandum o porozumění, které obě strany digitálně podepsaly v neděli. Cílem memoranda je zajistit klid zbraní k vyjednání konečné dohody. Obě strany však hovoří o některých rozdílných bodech obsažených v podepsaném textu.

„Dohoda jde do další fáze, která podle mě bude vlastně jednodušší,“ řekl Trump novinářům ve Francii. Součástí dalších jednání by měl být například právě sporný íránský jaderný program. „Myslím, že to všechno půjde dost rychle,“ uvedl s tím, že Teherán má zájem vrátit se k obchodování. „Mohlo by to jít rychleji, mohlo by to také trvat, ale mohlo by to být rychlé,“ poznamenal.

Trump řekl, že se chystá zveřejnit text memoranda ve formální úpravě a že do několika dní se k obsahu dokumentu setká s médii. Uvedl, že se mu zalíbila myšlenka předložit dohodu Kongresu k posouzení, což požadovali i někteří zákonodárci z Trumpovy Republikánské strany. „Nikdy jsme nepřemýšlel, že bych ji (Kongresu) poslal, ani mě to nenapadlo, ale udělám to,“ řekl.

Kvůli válce v Íránu a prakticky zablokovanému Hormuzskému průlivu, který je důležitou trasou pro export ropy a plynu z regionu Perského zálivu, USA zavedly výjimku, díky které mohly další země nakupovat sankcionovanou ruskou ropu. Naposledy ji prodloužily 18. května o 30 dní, tedy do 17. června. Po dosažení dohody o konce války proti Íránu budou podle Trumpa USA brzy v pozici, kdy bude možné nechat výjimku vypršet. „Brzy to budeme moci udělat, protože ropa už teče,“ uvedl americký prezident. Zopakoval, že úžina bude otevřena nejpozději v pátek.

V otázce izraelských útoků proti Hizballáhu v Libanonu šéf Bílého domu prohlásil, že Izrael s militantním hnutím bojuje příliš dlouho a umírá při tom příliš mnoho lidí. „A nemusíte zbourat celý obytný dům pokaždé, když někoho hledáte. Protože v těch domech je spousta lidí. A rozhodně nejsou všichni z Hizballáhu, to vám můžu říct,“ podotkl Trump.

Nechal se také slyšet, že premiér Izraele Benjamin Netanjahu by měl být odpovědnější. Některé neshody z posledních týdnů se však podle něj nepodepsaly na „skvělém vztahu“, který spolu mají.

Trump také navrhl, že pokud se Izrael nedovede vypořádat s Hizballáhem, aniž by „pozabíjel všechny ostatní“, měla by se o militantní hnutí postarat Sýrie, která by podle amerického prezidenta odvedla lepší práci. Lídr Sýrie Ahmad Šara je podle Trumpa velmi schopný.

Izraelské údery na Libanon, odkud útočí Hizballáh, si od 2. března vyžádaly přes 3600 obětí. Více než 1,2 milionu tamních obyvatel muselo opustit domovy.

Tématem dnešního summitu G7 je vedle Íránu také ruská agrese na Ukrajině. Trump se dnes ve Francii sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a podle Trumpova vyjádření oba dva čeká ještě jedna schůzka.

Podpis memoranda mezi USA a Íránem bude na švýcarské hoře Bürgenstock 

Podpis takzvaného memoranda o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem, které otevře cestu ke konečné mírové dohodě, se uskuteční v pátek na vrcholu hory Bürgenstock u Lucernského jezera ve středošvýcarském kantonu Nidwalden. Dnes to podle agentury Reuters oznámila švýcarská vláda. Washington a Írán už prozatímní dohodu podepsaly v neděli digitální formou, nyní se uskuteční oficiální podpisová ceremonie, které se zúčastní americký viceprezident J. D. Vance a předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf.

„V této chvíli se plánuje podpis na pátek 19. června na Bürgenstocku,“ citoval Reuters švýcarské ministerstvo zahraničí. Ministerstvo uvedlo, že je v úzkém kontaktu s USA a Íránem a také s Pákistánem a Katarem. Obě tyto země pomáhaly mírová jednání zprostředkovat.

Vedení kantonu Nidwalden upozornilo veřejnost, že kvůli ceremonii musí před začátkem akce i během ní počítat s omezeními nejen na silnicích, ale také ve vzdušném prostoru a na turistických trasách. Kanton uvedl, že připravovaná omezení nebudou tak rozsáhlá, jako tomu bylo v roce 2024 během konference o Ukrajině. Úřady chtějí od středy na webu kantonu informovat o rozsahu bezpečnostních opatření.

Bürgenstock a přilehlé stejnojmenné letovisko byly již dříve dějištěm velkých diplomatických událostí. Mimo jiné se zde v roce 2024 konal summit, kde na 80 zemí světa společně vyzvalo, aby územní celistvost Ukrajiny byla základem jakékoli dohody o ukončení ruské agrese. Odehrálo se zde také neúspěšné jednání o plánu OSN na sjednocení Kypru a v roce 1995 se zde sešli světoví političtí a hospodářští představitelé na ekonomickém fóru Bilderberg.

Nové kolo rozhovorů začne v pátek ve Švýcarsku, uvedl Arakčí

Nové kolo rozhovorů mezi Spojenými státy a Íránem začne v pátek ve Švýcarsku, uvedl dnes podle agentury Reuters íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Nechal se také slyšet, že jakýkoliv izraelský útok na Libanon nebo okupace území by byly porušením dohody s USA.

„Pravděpodobně v pátek, na místě, které bude teprve určeno, začne nové kolo jednání mezi Íránem a Spojenými státy, jehož cílem je dosáhnout konečné dohody,“ citovala agentura AFP Arakčího ze setkání se zahraničními diplomaty.

Další kolo rozhovorů mezi oběma zeměmi se podle všeho bude týkat především íránského jaderného programu. Washington trvá na tom, že Teherán nesmí získat jadernou zbraň, konkrétní detaily dalšího postupu ale podle dostupných informací součástí memoranda nejsou.

Trump v sobotu na sociální síť Truth Social napsal, že USA ve vhodnou chvíli, až se vše uklidní, půjdou do Íránu a vyzvednou „jaderný prach“, aby ho naředily a zničily, ať už tam, nebo ve Spojených státech.

Pokud jde o Libanon, vyjádřil Arakčí přesvědčení, že ukončení války v této zemi je nejdůležitější otázkou dohody s Washingtonem. „Podle nás jsou stranami tohoto memoranda na jedné straně USA a Izrael a na druhé straně Írán a Hizballáh,“ řekl.

Vysoce postavený americký činitel však v pondělí uvedl, že stažení Izraele z Libanonu součástí dohody není. Izraelští činitelé navíc dali najevo, že nejsou signatáři úmluvy a budou se řídit především vlastní bezpečností.

Írán opakovaně požadoval ukončení izraelských útoků v Libanonu a libanonské militantní hnutí Hizballáh, které je spojencem Teheránu, dalo najevo přesvědčení, že by dohoda měla vést k ukončení války v celém blízkovýchodním regionu.

Válku koncem února rozpoutaly Spojené státy a Izrael útoky na Írán, který reagoval údery na americké základny v regionu a okolní země. Zablokoval také Hormuzský průliv, kterým za normálních okolností proudí 20 procent světových dodávek ropy a velké množství zkapalněného zemního plynu.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}