Všude, kde chybí armáda, vyskakují ze křoví cizinci a hledají úkryt, píše deník. Místní mluví o totálním rozvratu bezpečnosti. „Nerespektují nás, kradou, vlezli mi do bytu, aby mi ukradli nějaké oblečení,“ popisuje španělský obyvatel enklávy.
„Už dva dny nemáme doma chléb: bojíme se vyjít ven a pekárna je stejně zavřená,“ stěžoval si hořce Mario Rivas. Je to živnostník, který nepracuje od čtvrtka, protože jeho kancelář je poblíž čtvrti Príncipe, kterou obsadili Severoafričané. „Nikdo se tam neodváží,“ dodal.
Prezident autonomního města a Lidové strany Ceuta Juan Vivas v sobotu prohlásil, že město se i nadále nachází ve výjimečné situaci a varoval, že v Ceutě stále zůstává několik tisíc lidí.
Město paralyzoval strach. Ženy a děti nevycházejí ven, obchody mají zabedněné výlohy a majitelé raději zavřeli, než aby riskovali rabování hladových skupin migrantů. Policie ve vozidlech doprovází kamiony se zásobami do supermarketů.
K masovému rabování podle všeho ale nedošlo. „Nezažili jsme žádné rabování, ale byli jsme svědky hrubého chování a vulgarit“, řekla deníku ABC Noelia, prodavačka v obchodě s nepřetržitým provozem.
Podobně mluví i číšník Raúl. „Museli jsme zavřít, protože skupiny mladíků nenechaly zákazníky vydechnout. Je pravda, že nebyli násilní, ale bylo to zastrašující: přistupovali k zákazníkům a žádali o vodu, jídlo a mobilní telefony, aby mohli zavolat domů. Lidé nakonec ze strachu odešli.“ „Cítíme se vydáni na milost a nemilost těmto dětem, které se potulují po našem městě, jako by jim to tady patřilo a rozsévají chaos a strach,“ dodal jeho kolega.
Napadení místních je výjimkou. Podle oficiálních statistik byli během nepokojů evidováni dva zranění po útoku nožem, šlo však pravděpodobně o bitku mezi samotnými uprchlíky.
Médii oběhla zpráva o místní ženě, která hlídkujícím vojákům přivedla mladou marockou dívku kousek za hraničním přechodem Tarajal, v oblasti velkoskladů, kde strávily noc stovky, ne-li tisíce migrantů.
Žena po čtyřicítce, obyvatelka Ceuty, vedla za ruku marockou teenagerku oblečenou ve světle modrých šatech. „Vedu ji k vojákům, kteří tam hlídkují, abych zjistila, jestli jí můžou pomoct vrátit se domů. Našla jsem ji včera v noci, vyděšenou a samotnou ve dveřích: ztratila z dohledu své přátele na moři a ocitla se sama v Ceutě. Myslela jsem si, že ji buď vezmu domů, nebo ji tu v noci znásilní,“ vysvětlila žena.
Omezené jsou zdravotnické služby. „Moje žena měla objednanou prohlídku ve zdravotním středisku Tarajal poblíž hranic a zavolali jí, aby schůzku zrušili: lékaři jí řekli, že se omezují na naléhavé případy, protože nezvládají více případů,“ vysvětlil muž na náměstí Plaza de Africa deníku ABC.
Centrum města bylo od časného rána opuštěné, otevřeno bylo jen velmi málo bankovních poboček. Brzy ale většina z nich zavřela. „Je nemožné je obsloužit, děsí nás,“ stěžoval si v poledne bankovní úředník poblíž náměstí Plaza de la Constitución, doslova obklopený Severoafričany, kteří se dožadovali výměny svazku marockých bankovek. Měli je v kapse neoprenového obleku, ve kterém plavali do Španělska. Stejně jako nabíječky na telefon a cigarety.
Městské čtvrti nyní ovládly domobrany. Sousedé se organizují přes šifrované chaty na WhatsAppu a koordinují hlídky. U zátarasů stojí i desetiletí kluci s řetězy a baseballovými pálkami v rukou. „Je to na ochranu našich matek a sester,“ říkají odhodlaně. Hlídky pouštějí dál jen sousedy, bezpečnostní složky a prokazatelné Španěly.
Související
Odmítají obvinění z rasismu ze strany neziskových organizací. V Ceutě podle nich historicky žijí různé kultury v míru. Současná vlna migrantů ale přinesla jen čistý chaos. Španělští vojáci sice nahánějí uprchlíky zpět k hraničnímu plotu, stovky z nich se však neustále pokoušejí proniknout zpět do města.
V sobotu ráno začaly práce na instalaci ochranné bariéry na hranici u vlnolamu Tarajal. Hlavním prvkem bariéry je 500 metrů dlouhá bariéra s výškou hladiny 30 až 70 centimetrů a ponořenou částí do hloubky jednoho metru mezi. Konstrukce je kombinována s řadou ukotvených bójí, které poskytlo španělské námořnictvo.
