Berlín – Dopad stažení amerických vojáků z letecké základny by pro německé město Ramstein-Miesenbach byl obrovský, řada lidí na Američanech ekonomicky přímo i nepřímo závisí. V rozhovoru s ČTK a dalšími zahraničními novináři to řekl starosta západoněmeckého města Ralf Hechler. Zároveň zdůraznil, že nemá žádné indicie, které by naznačovaly, že se stažení vojáků z Ramsteinu chystá. Německá média dříve informovala, že avizované stažení 5000 amerických vojáků z Německa by se mělo týkat nejspíš základny ve Vilsecku v Bavorsku.

Ve městě Ramstein-Miesenbach na západě Německa žije zhruba 8000 obyvatel. Od 50. let minulého století zde funguje americká letecká základna, která je považovaná za nejdůležitější základnu americké armády v Evropě. Na konci loňského roku na ní sloužilo zhruba 9000 vojáků. Podle starosty Hechlera v oblasti ale žije až 50.000 Američanů, kromě vojáků také jejich rodiny a civilní zaměstnanci.

Podle jeho informací nyní stažení amerických vojáků z Ramsteinu nehrozí. „V uplynulých pěti, šesti letech u nás americká armáda hodně investovala,“ řekl. Kdyby ale Washington o stažení přece jen rozhodl, mělo by to podle Hechlera na město Ramstein-Miesenbach obrovský dopad. „Postihlo by to pronajímatele, gastronomii, hotely i obchody. Podepsalo by se to na ekonomické situaci lidí i města samotného,“ řekl starosta. Američané jsou podle něj pro hospodářství regionu velmi významní.

Ramstein-Miesenbach je podle starosty jednou z mála obcí ve spolkové zemi Porýní-Falc, která není zadlužená. „To samozřejmě do velké míry souvisí i s Američany,“ řekl. Mnoho středních podniků totiž pracuje pro ně, mají s nimi i dlouhodobé kontrakty. „Daně potom putují do obecního rozpočtu,“ uvedl.

Americký prezident Donald Trump na počátku minulého týdne uvedl, že USA zvažují, že sníží počet amerických vojáků v Německu. Učinil tak krátce poté, co německý kancléř Friedrich Merz prohlásil, že je rozčarovaný přístupem USA a Izraele k jednání o míru na Blízkém východě. Washington podle něj nemá žádnou přesvědčivou strategii, jak konflikt s Íránem ukončit. Trump v reakci na Merzova slova uvedl, že kancléř „neví, o čem mluví,“ a později ho označil za neschopného. Ve čtvrtek Merz řekl, že považuje osobní vztah s americkým prezidentem za „nadále dobrý“. V pátek pak americký ministr obrany Pete Hegseth oznámil, že z Německa v příštích šesti až 12 měsících odejde 5000 vojáků.

Starosta Hechler, který je členem Merzovy Křesťanskodemokratické unie (CDU), si nemyslí, že by Merzova kritika způsobu, jakým Spojené státy vedou válku s Íránem, a oznámení o plánovaném stažení amerických vojáků spolu přímo souvisely. Podle něj plány na stažení existovaly už mnohem dříve. „Kancléř se určitě nemusí omlouvat, že prezidenta kritizoval,“ dodal Hechler. „Nemyslím si, že výroky Friedricha Merze byly spouštěčem,“ dodal.

Zatímco Američanů si podle něj lidé v jeho městě velmi váží, prezidenta Trumpa „tu nikdo nemá rád“. Podle starosty vadí lidem i jemu osobně především prezidentova nevypočitatelnost. Sami američtí vojáci a jejich rodinní příslušníci se k politické situaci nevyjadřují. „Vnímají ale jako privilegium, že mohou být v Německu… Snaží se také u nás zapojit do života společnosti,“ dodal. Přítomnost Američanů podle Hechlera vnímají němečtí obyvatelé Ramsteinu-Miesenbachu jako něco zcela normálního. Řada z nich si totiž ani nepamatuje, že by ve městě nebyli.

Podle německých médií by se stažení 5000 amerických vojáků mělo týkat bavorského města Vilseck, které leží u vojenského výcvikového prostoru Grafenwöhr, zhruba 45 kilometrů od české hranice. Jeho starosta Thorsten Grädler, který do funkce nastoupil teprve v pátek, agentuře DPA řekl, že by odchod tisíců vojáků měl pro jeho město dramatické důsledky. Doufá ale, že politici v Bavorsku i na celoněmecké úrovni udělají vše pro to, aby odchodu Američanů zabránili. V současnosti je v kasárnách ve Vilsecku asi 8000 vojáků, kteří s sebou v Německu mají okolo 12.000 rodinných příslušníků.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.