Kromě zvýšení státního příspěvku u spoření na penzi se mají výrazně snížit poplatky, které si účtují penzijní společností.
Podle výpočtů prezentovaných ministerstvem může současné nastavení připravit modelového klienta za 35 let o více než polovinu konečné částky. Šéfka státní kasy za to kritizovala finanční společnosti už dřív, tentokrát si ale neodpustila rýpanec i do jejich ziskovosti.
Penzijní společnosti tvrdí, že navrhované snížení poplatků znamená úroveň, která nebude stačit ani na pokrytí základních nákladů, a už vůbec nebudou umožňovat rozvoj produktu. Varují, že budou muset omezit distribuční síť.
„Každý nový klient by pro penzijní společnosti při navrhovaném poplatkovém stropu generoval ztrátu,“ tvrdí šéf Asociace penzijních společností Radek Moc.
Schillerová si nebrala servítky
Schillerová si ale po pondělním jednání vlády nebrala servítky. „Nerozumím argumentu, že by snížením poplatku mělo ubýt klientů. Myslím si, že penzijní společnosti se doteď měly velmi dobře,“ prohlásila šéfka státní kasy.
A zatraktivněním „penzijka“ naopak podle ní noví klienti budou přibývat. Nehrozí ani úbytek klientů, ani destabilizace systému, řekla po pondělním jednání vlády Schillerová.
„Holt se budou muset ke svému hospodaření postavit jinak, lidé si zaslouží, aby jim zůstalo více peněz, jako tomu je v okolních státech, protože to, co bylo tady po celá léta, bylo trestuhodné,“ konstatovala ministryně.
Zástupci penzijních společností tvrdí, že pokud ve sněmovně nedojde k revizi v poplatkové oblasti, spadnou všechny pozitivní úpravy, které reforma obsahuje.
Klienty je potřeba aktivně získávat
„Devadesát pět procent nových klientů je třeba aktivně získávat, ať už skrze síť prodejců, nebo marketingem. Vládou navrhované příjmy ale ani provize prodejcům, ani náklady na marketing nepokryjí. Místo nárůstu účastníků ve třetím pilíři tak budeme sledovat jejich úbytek,“ reagoval na slova ministryně prezident APS Radek Moc v písemném prohlášení.
Vláda navrhuje u běžných fondů jednotný strop 0,5 procenta ročně a zrušení výkonnostního poplatku, což znamená, že penzijní společnost už nebude mít podíl na zisku. Jedinou výjimkou jsou alternativní fondy, kde se pravidla poplatků nemění.
Doteď se přitom roční poplatek za správu pohyboval od 0,4 procenta až do 2,5 procenta a k tomu poplatek ze zhodnocení byl od deseti až do pětadvaceti procent.
Schillerová už dříve řekla, že spoření je tu od toho, aby se lidé zabezpečili na stáří, ne aby přihrávalo zisky bankám.
Zdvojnásobení pro mladé
Zákon předpokládá, že se pro klienty do 29 let zdvojnásobí státní podpora na 40 procent vložené částky při měsíční úložce mezi 500 a 1700 korunami. U vyšších úložek stát vyplácí maximální částku 340 korun.
Zároveň by se u spoření založeného pro děti měl snížit limit pro přiznání státní podpory ze současných 500 na 100 korun měsíčně. Náklady na úpravu státních příspěvků odhaduje ministerstvo na 1,1 až 1,6 miliardy korun ročně.
Střadatelé do 36 let by navíc po nejméně deseti letech spoření mohli jednorázově vybrat až třetinu vlastních vkladů a jejich výnosů bez sankce a bez určení účelu.
Po jednání vlády ministryně také novinářům řekla, že bude usilovat o to, aby se sněmovna začala návrhem zabývat v prvním čtení už v září. S opozicí o podpoře zákona zatím nejednala, připravuje ale odborný seminář i za účasti ekonomů z Akademie věd, na kterém bude chtít vysvětlit a zdůvodnit chystané změny.
Opoziční občanští demokraté se podle poslance Jiřího Havránka obávají toho, že snížení poplatků může vést k potížím menších fondů, které by mohly zmizet z trhu.