Během dubnového cvičení Combined Resolve v německém Hohenfelsu absolvovala rota Blackhawk 2. praporu 7. jízdního pluku americké armády desetidenní výcvik společně s ukrajinskými vojáky. Roli protivníka zde mimo jiné sehrála elitní 412. brigáda ukrajinských sil bezpilotních systémů, známá jako Nemesis.
Před měsícem pak o průběhu manévrů zveřejnil článek deník The Wall Street Journal. Podle zprávy, o které Aktuálně již dříve informovalo, měli ukrajinští operátoři takřka jednoznačnou převahu, vyřazovali americkou techniku tak rychle, že ji organizátoři museli opakovaně vracet do hry a celé cvičení mělo skončit „drtivou porážkou“ Američanů.
Velitel roty Blackhawk Allan W. Watson však nyní ve svém komentáři pro magazín Task & Purpose popsal události ze svého pohledu – a jeho verze nabízí podstatně méně jednoznačný obrázek.
Drony byly všude. Američané museli změnit taktiku
Podle Watsona sledovaly ukrajinské drony americkou kolonu bojových vozidel pěchoty Bradley prakticky od okamžiku, kdy projela jediným vstupem do výcvikového prostoru. Američtí vojáci si rychle uvědomili, že jejich dosavadní způsob pohybu a rozmístění proti nim fungovat nebude.
„Neměli jsme takové schopnosti boje proti bezpilotním systémům, jaké bychom v takové situaci potřebovali. Možná už armáda společně s průmyslovými partnery vyvinula nějaké tajné zařízení, které v dronové válce dokáže všechno zvrátit. Pokud ano, my jsme ho neměli,“ píše Watson.
Američané se však dokázali rychle přizpůsobit. Změnili způsob rozmístění, techniku i vojáky rozptýlili do co největšího prostoru a obrněná vozidla začali ukrývat v hustých lesích. Vozidla schovávali dokonce i na místech, kde riskovali, že v měkkém terénu uvíznou.
Aby práci průzkumných dronů ještě více ztížili, přesouvali se strmými roklemi a náročným terénem. Přirozené úkryty a členitý terén jim umožňovaly alespoň částečně skrýt pohyb těžké techniky.
„Nejednou jsem stál bokem ve věži našeho Bradleyho a křičel rozkazy, zatímco naše čety překonávaly svahy se sklonem 40 stupňů a hledaly nové cesty k cíli. Dostávali jsme se na hranici svých možností, ale terén nám poskytoval přirozené krytí a maskování a my jsme ho naplno využívali,“ popisuje velitel.
Ačkoliv Američané během cvičných bojů přišli o tanky a bojová vozidla pěchoty, Watson zdůraznil, že těžká obrněná technika podle něj na moderním bojišti neztratila svůj význam. „Naše obrněná technika z nás neudělala zranitelnější cíl. Naopak – udělala z nás mobilní, chráněnou a nebezpečnou sílu,“ píše velitel.
Z lovců se stali spojenci. Američané se učili od Ukrajinců
Ve druhé polovině cvičení se role změnily. Američané přešli do útoku a jednotka Nemesis, která je předtím několik dní sledovala a „lovila“ ze vzduchu, tentokrát bojovala po jejich boku.
Američané tak mohli zblízka poznat postupy, které se Ukrajinci za několik let války s Ruskem naučili. „Naši ukrajinští partneři přinesli špičkové technologie a taktiky vypilované během let bojových operací,“ píše Watson. Podle něj předvedli také velmi rychlé propojení průzkumu s útokem, které mohou Američané využít ve vlastních jednotkách.
Z cvičení si také američtí vojáci podle Watsona odnesli důležitý poznatek, že ani nejmodernější technologie nedokážou nahradit člověka. Ten podle něj i nadále zůstává klíčovou součástí boje. A zároveň jeho nejslabším místem.