Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
Yaghi je už roky jedním z největších jmen moderní chemie. Jeho výzkumy vytvářejí nové materiály, například takové, které umí získat vodu ze vzduchu, nebo umí dopravit léky v těle přímo na místo. Vloni na podzim byl za své úspěchy oceněn tou nejvyšší poctou, Nobelovou cenou pro svůj obor. Tento týden oznámil, že končí na svém dosavadním pracovišti, americké univerzitě v Berkeley, a jeho novým domovem se stane univerzita Čching-chua v Pekingu.
Chemik sice oficiálně neuvedl důvod pro tuto změnu, ale před měsícem poskytl rozsáhlý rozhovor odbornému časopisu Scientific American, v němž otevřeně kritizoval podmínky pro vědu v USA, které se podle něj výrazně zhoršily. Uvedl v něm, že současný stav vědy ve Spojených státech „není příliš povzbudivý kvůli škrtům v grantech“ a také kvůli poklesu podpory ze strany amerických vědeckých agentur.
A také vyjádřil obavy, že američtí vědci se neztotožňují s tím, co on považuje za „revoluci v oblasti umělé inteligence“. Výzkumníci se dle něj musí zabývat modely AI, „protože jde o přežití pokročilého výzkumného systému v USA“.
Krása chemie spočívá v tom, že pokud se naučíte ovládat hmotu na atomární a molekulární úrovni, máte obrovský potenciál.
Právě na AI totiž Yaghi ve svém výzkumu hodně sází, věnoval se jí v dlouhém rozhovoru pro německé noviny Frankfurter Algemeine Zeitung. Věří, že její využití může obor zcela změnit – a Čína je prý v jejím využívání mnohem otevřenější než jiné země světa.
Z uprchlíka vědeckou celebritou
Je důležité dodat, že Yaghi je původně palestinským uprchlíkem, který žil roky se svou rodinu v absolutní nouzi na předměstí jordánského Ammánu. Z těchto podmínek i chudoby ho dostal až jeho mimořádný talent spojený se stejně výjimečnou pílí. Ve Spojených státech žil od patnácti let, jako chemik se začal věnovat tomu, co se označuje jako „kovově-organická struktura“. Jde o spojení kovů a organických molekul, jež umožňuje vznik materiálů s do té doby nepředstavitelnými vlastnostmi.
Jako první o vědcově aktuálním kroku informoval čínský deník South China Morning Post. Přichází v době, kdy administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa pokračuje v pokusech o drastické snížení výdajů na vědu ve Spojených státech a také ve snaze omezit mezinárodní výzkumná partnerství. Některé země, včetně několika evropských, ale právě i Číny, na to už zareagovaly snahou přilákat americké talenty sliby finančních prostředků a podpory.
Například na začátku tohoto roku Francie oznámila, že poskytne finanční prostředky desítkám amerických vědců, kteří se tam přestěhují. Peking mezitím láká mezinárodní výzkumníky programy na nábor talentů a některá čínská města a provincie dokonce nabízejí výzkumníkům jednorázové částky a měsíční příspěvky za přestěhování se na jejich území.
Vyrůstal jsem ve velmi skromných poměrech, bydlelo nás dvanáct v jedné malé místnosti, kterou jsme sdíleli s dobytkem, který jsme chovali. Narodil jsem se v rodině uprchlíků a moji rodiče uměli sotva číst a psát. Myslím, že můj otec dokončil šestou třídu a moje matka neuměla číst ani psát.
A tyto snahy padají na úrodnou půdu. V nedávné anketě, kterou provedl odborný žurnál Nature, odpověděly tři čtvrtiny z oslovených 1600 amerických vědců, že uvažují, že odejdou působit mimo USA.
Že si Yaghi vybral právě pekingskou instituci, není velkým překvapením. Chemik s ní měl totiž spojení už před svým přesunem – před čtyřmi lety se tam stal čestným profesorem. Právě jeho spolupráce s čínskými institucemi mohla být dalším důvodem pro jeho odchod ze země: Trumpova administrativa totiž navrhla radikální reformu způsobu, jakým federální vláda přiděluje a dohlíží na výzkumné granty. A to včetně toho, že by politicky jmenovaní úředníci získali větší pravomoc při rozhodování o financování. Návrh, který omezuje výzkumnou spolupráci s řadou čínských univerzit, vyvolal do letošního 13. července více než 340 tisíc veřejných komentářů ze strany vědecké obce.
