Aby však cestující tento mamutí skok přes časová pásma vůbec zvládli, museli vědci přepsat dosavadní pravidla létání.
Když speciálně upravený letoun Airbus A350-1000ULR v úterý po 24 hodinách a 24 minutách ve vzduchu přistál ve francouzském Toulouse, zapsal se do historie. Na trase dlouhé přes 23 tisíc kilometrů přelétl dva oceány a jeho postup na serveru Flightradar24 v jednu chvíli sledovalo přes 3,6 milionu lidí.
Pro společnost Qantas šlo o ostrou zkoušku v rámci monumentálního projektu Project Sunrise (Projekt Východ slunce). Od roku 2027 chce létat přímo ze Sydney do Londýna či New Yorku za přibližně 20 až 22 hodin – úplně bez mezipřistání.
Není to ale jen technická výzva pro motory a palivové nádrže. Je to především biologický experiment na lidech.
Bazén v oblacích a světelná magie
Jak oklamat lidský mozek, když vás zavřou do trupu na celý jeden den? Australský dopravce sází na to, že s pomocí vědy udělá z nejdelšího letu světa snesitelný zážitek. Do letadel plánuje instalovat speciální „wellness zóny“, zvětšit prostor pro nohy, servírovat jídlo v přesně vypočítaných časových intervalech a kabinu vybavit animovaným osvětlením, které simuluje denní dobu.
„Překonat tolik časových pásem – sedm až devět do Londýna a čtrnáct až šestnáct do New Yorku – představuje pro tělo obrovskou biologickou zátěž,“ vysvětluje Peter Cistulli, profesor spánkové medicíny z Univerzity v Sydney, který se na vědeckém výzkumu pro Projekt Sunrise podílel.
Vědci a designéři studovali do nejmenších detailů všechno: od ergonomie a pohybu po palubě až po výživu. Klíčem se však ukázalo být světlo – nejsilnější impuls pro naše vnitřní hodiny.
Díky optimalizaci časů jídel (například vynechání těžkého jídla ihned po startu) a vytvoření takzvaného „chráněného spánkového okna“ pomocí speciálního osvětlení vykazovali cestující během testů výrazně vyšší bdělost a menší únavu než při běžném letu.
Kabinový designér David Caon přiznává, že úkol nedostal jako estetické zadání, ale jako zdravotnický a vědecký projekt. „Když máte cestujícího na palubě v podstatě celý den, nutí vás to k úplně novému přemýšlení,“ říká.
Caon zpočátku koketoval s poměrně divokými nápady – do letadla chtěl umístit rotopedy nebo podložky na jógu. Ty nakonec neprošly, ale vyhrazená „wellness zóna“ v letadle zůstala. Je zalitá tlumeným, pulzujícím světlem. „Chtěl jsem na palubě navodit pocit, jako když ležíte u bazénu,“ popisuje designér.
Související
V ostatních částech kabiny bude chytré osvětlení věrně simulovat východ a západ slunce. Vývojářům trvalo několik týdnů, než naprogramovali 14 různých světelných scénářů inspirovaných australskou krajinou.
Rotopedy neprošly, prostor pro nohy ano
Představa 22 hodin v nebi ale vyvolává u cestujících i praktické otázky. Když se novináři ptali častých australských cestovatelů, co je pro ně při volbě takového letu nejdůležitější, odpovídali jednoznačně: pohodlí sedadla, možnost se protáhnout a cena.
Sam Davies, který pracuje v marketingu a pravidelně létá z Paříže do Austrálie, přímé spojení vítá: „Je fantastické probudit se v Austrálii a nemuset nikde vystupovat, procházet znovu kontrolami a zabíjet tři hodiny na letišti. Ale se svými 193 centimetry potřebuji prostor. Pokud bude sedadlo v ekonomické třídě malé, nepůjdu do toho.“
Qantas proto musel upravit i samotnou kapacitu. Běžně se do Airbusu A350 vejde přes 300 lidí, ale verze pro extrémně dlouhé lety jich převeze jen 238. Důvodem je váha paliva – do přídavné nádrže se vejde dalších 20 tisíc litrů kerosinu.
Díky menšímu počtu lidí bude v ekonomické třídě více místa. Standardní rozteč mezi sedadly bude 84 centimetrů (o něco více, než bývá zvykem), část kabiny se bude prodávat jako Economy Plus s ještě větším prostorem pro nohy. V přední části letadla pak vzniknou uzavřené prvořadé suity se skutečnou pevnou postelí.
Čtyři hodiny k dobru za příplatek
Otázkou zůstává, kolik budou lidé ochotni za takový komfort zaplatit. Qantas počítá s tím, že si za úsporu času a bezproblémový let účtuje přibližně o 20 procent vyšší ceny oproti letům s mezipřistáním.
„Ušetřit čtyři hodiny času je skvělé a vyhnete se organizačnímu stresu na přestupních letištích. Vzdálenost se sice nezmění, ale cesta najednou působí o dost menší,“ přemítá Mark Levine, strategický poradce žijící mezi New Yorkem a Sydney.
Zda vědecky navržená kabina, světelné scénáře a wellness zóna skutečně dokážou porazit obávaný jet lag, se ukáže na podzim 2027, kdy na trasu z Austrálie do Evropy poprvé vyrazí cestující s běžnými letenkami. Zkušební 24hodinový přelet do Francie ale ukázal, že technicky už lidstvu v cestě nic nestojí.
VIDEO: Lidi mě pozvraceli, tahali za sukni i na mě sahali. Tleskali jednou, říká letuška Emirates
Zdroj: ČTK, Reuters
