EK zhoršila výhled růstu ekonomiky EU i ČR kvůli konfliktu na Blízkém východě

Poté, co růst HDP v Evropské unii dosáhl 1,5 procenta v roce 2025, se nyní předpokládá, že se letos zpomalí na 1,1 procenta. Je to přitom o 0,3 procentního bodu méně než v podzimní ekonomické prognóze, která růst odhadovala na 1,4 procenta. Komise nově ve své prognóze představila i možný „horší alternativní“ scénář pro případ, že konflikt v Íránu potrvá déle. Podle něj budou ceny energií nadále výrazně růst až do konce roku.

„Ještě před koncem února 2026 se očekávalo, že ekonomika EU bude pokračovat v mírném růstu spolu s dalším poklesem inflace. Výhled se však od vypuknutí konfliktu výrazně změnil,“ uvedla unijní exekutiva. Inflace začala několik týdnů po začátku konfliktu znovu růst v důsledku prudkého zvýšení cen energetických komodit a hospodářská aktivita ztrácí tempo. Pokud se napětí na energetických trzích zmírní, situace by se podle komise měla v roce 2027 mírně zlepšit. A rovněž růst HDP by měl příští rok opět mírně zrychlit na 1,4 procenta.

Očekává se, že inflace v EU dosáhne v roce 2026 úrovně 3,1 procenta, tedy o celý procentní bod více, než se původně předpokládalo. V roce 2027 se pak opět zpomalí na 2,4 procenta.

Jak Evropská komise uvádí, EU je čistý dovozce energie a její ekonomika je velmi citlivá na energetický šok vyvolaný konfliktem na Blízkém východě. Jedná se přitom již o druhý takový šok za méně než pět let. Prudký nárůst cen energií přitom znamená vyšší účty pro domácnosti a rostoucí náklady pro podniky, což snižuje zisky v mnoha odvětvích a v podstatě přesouvá příjmy z ekonomiky EU do zemí vyvážejících energie.

„Na začátku konfliktu klesla spotřebitelská důvěra na čtyřicetiměsíční minimum uprostřed rostoucích obav z prudkého nárůstu inflace a ztráty pracovních míst. Přesto se očekává, že spotřeba zůstane hlavním motorem růstu,“ stojí v prohlášení unijní exekutivy. Komise dále poznamenává, že investice do energetické odolnosti, zejména po ruské invazi na Ukrajinu, se ale vyplácí. Díky snahám o diverzifikaci dodávek, dekarbonizaci a snížení spotřeby energie je evropská ekonomika nyní v lepší pozici, aby tento šok zvládla.

„Konflikt na Blízkém východě vyvolal obrovský energetický šok, který představuje pro Evropu další zkoušku v již tak nestabilním geopolitickém a obchodním prostředí,“ uvedl eurokomisař pro ekonomiku Valdis Dombrovskis. Evropská unie se podle něj musí poučit z minulých krizí tím, že zachová dočasnou a cílenou fiskální podporu a bude dále snižovat svou závislost na dovážených fosilních palivech. „Evropa by měla jednat jednotně a odhodlaně, urychlit reformy, odstranit překážky bránící růstu a zajistit zdravé veřejné finance,“ dodal.

Hlavní riziko spojené s prognózou se týká trvání konfliktu na Blízkém východě a jeho dopadů na světové energetické trhy. Vzhledem k neobvykle vysoké míře nejistoty – a zužujícímu se prostoru pro rychlou normalizaci dodávek – je základní prognóza ve více než 200stránkové zprávě nově doplněna alternativním scénářem, který počítá s delšími narušeními.

V tomto scénáři se počítá s tím, že ceny energií budou výrazně vyšší, než dnes předpokládají trhy. Vrcholu by dosáhly koncem roku 2026 a teprve během roku 2027 by začaly postupně klesat k původně očekávaným úrovním. Za těchto okolností by inflace neklesala a hospodářská aktivita by se v roce 2027 neobnovila tak, jak předpokládá základní prognóza. Vyšší ceny by navíc mohly vést domácnosti i firmy k výraznějšímu omezení spotřeby a investic.

Evropská komise každoročně zveřejňuje dvě komplexní prognózy (jarní a podzimní), které pokrývají širokou škálu ekonomických ukazatelů pro všechny členské státy EU, kandidátské země, země Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) a další významné vyspělé a rozvíjející se tržní ekonomiky. Podzimní ekonomická prognóza bude představena letos v listopadu.

EK zhoršila odhad letošního růstu české ekonomiky na 1,8 procenta

Růst spotřebitelských cen zrychlí z 2,3 procenta v loňském roce na letošních 2,7 procenta a 2,8 procenta v roce 2027, což EK přičítá zejména energetickému šoku. Cílem České národní banky je dvouprocentní inflace.

Hlavním tahounem růstu ekonomiky zůstává domácí poptávka, zejména spotřeba domácností, kterou podporuje růst reálných mezd a postupný pokles míry úspor. Spotřeba domácností v roce 2025 poprvé překonala úroveň před pandemií covidu-19 a v následujících letech by měla růst tempem těsně pod třemi procenty.

Trh práce zůstává napjatý, přestože se očekává mírný nárůst nezaměstnanosti z 2,8 procenta v roce 2025 na 3,2 procenta v roce 2027. I tak ale bude tuzemská nezaměstnanost jedna z nejnižších v EU. Deficit veřejných financí se zvýší z loňských 2,1 procenta HDP na letošních 2,8 procenta a 2,9 procenta HDP v roce 2027, pokud se nezmění politická opatření.

Export poroste díky obranným výdajům klíčových obchodních partnerů, ale negativně jej ovlivní americká cla, vysoké ceny energií a celková globální nejistota. Vývoj v mezinárodním obchodě nadále představuje pro českou ekonomiku výrazné riziko.

K pozitivnímu hospodářskému vývoji přispějí investice, a to díky efektivnějšímu čerpání fondů EU, oživení rezidenční výstavby a vyšší domácí i zahraniční poptávce v průmyslu.

Svůj letošní výhled v květnu zhoršila také Česká národní banka (ČNB). HDP podle něj vzroste o 2,5 procenta, předchozí predikce z února čekala růst 2,9 procenta. Příští rok podle centrální banky hospodářský růst zrychlí na 2,7 procenta. I v tomto případě ho ale ČNB revidovala na nižší hodnotu, protože v únoru předpokládala zvýšení HDP v příštím roce o 2,9 procenta.

I přes zhoršení výhledu zůstává ČNB optimističtější než ministerstvo financí. To ve své dubnové predikci předpokládá letošní růst HDP 2,1 procenta a v příštím roce 2,4 procenta.

Prognóza Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) počítá s růstem o 2,6 procenta. Pokud by se ale prodlužovala válka proti Íránu, vzroste letos český HDP podle SP ČR pouze o 2,2 procenta. Ještě výraznější dopad by prodloužený konflikt s Íránem podle prognózy SP ČR měl na hospodářský výkon v příštím roce, kdy by HDP vzrostl pouze o 1,4 procenta místo o 2,3 procenta a inflace by dosáhla 4,2 procenta namísto 2,7 procenta.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}