Dnes tvoří elektřina jen 23 procent celkové spotřeby energie v EU. Podle komise je právě to jedním z důvodů, proč Evropa zůstává závislá na dovozu fosilních paliv, přestože zhruba 70 procent elektřiny se vyrábí z domácích obnovitelných zdrojů.
Jak drahá může být tato závislost, ukázaly podle komise i poslední týdny. Od začátku války USA a Izraele s Íránem zaplatila Evropská unie za fosilní paliva o 50 miliard eur (1,2 bilionu korun) více než obvykle.
Řešením má být větší využívání elektřiny. Komise proto počítá s tím, že v připravované legislativě prověří možnost zvýšit do roku 2040 její podíl na spotřebě energie na 46 procent, tedy zhruba na dvojnásobek dnešní úrovně.
Podle odhadů by tak Evropská unie mohla každý rok ušetřit 260 miliard eur (6,3 bilionu korun), snížit dovoz plynu o více než 70 procent a dovoz ropy o 40 procent.
Jestli se ale cíl skutečně stane závazným, zatím není jasné. Jeho konkrétní podobu chce komise představit až v připravovaném balíčku pro energetickou unii, který má zveřejnit v posledním čtvrtletí letošního roku.
Místopředsedkyně komise pro čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou tranzici Teresa Riberaová uvedla, že konkurenceschopnost Evropy nebude stavěna na fosilních palivech, ale na čisté energii.
„Posílením trhu s emisními povolenkami a zrychlením elektrifikace podnikům dáváme sebevědomí investovat, inovovat a být lídrem v oblasti technologií nové generace. Stavíme základy pro budoucí ekonomiku EU, zatímco zajišťujeme, že zůstaneme fér vůči lidem i firmám,“ řekla.
Levnější elektřina a modernější sítě
Největší překážkou rychlejšího přechodu na elektřinu jsou podle Evropské komise její vysoké ceny. Členské státy proto vyzývá, aby podnikly kroky k jejich snížení. Pro domácnosti by elektřina neměla stát více než 2,5násobek ceny plynu, pro firmy pak maximálně dvojnásobek.
Pomoci má především reforma síťových poplatků, které dnes tvoří zhruba čtvrtinu ceny elektřiny. Komise chce jejich systém upravit tak, aby vedl k dlouhodobě nižším a předvídatelnějším cenám. Zároveň prosazuje princip, že elektřina by neměla být zdaněna více než plyn.
Podle europoslance Ondřeje Krutílka (ODS) z konzervativní frakce ECR jde komise správným směrem především v důrazu na modernizaci elektrických sítí.
„Jako stínový zpravodaj pro Grids Package (síťový balíček – pozn. red.) vítám, že komise konečně uznává, jak zásadní je urychlit jejich výstavbu a odstranit překážky, které ji dnes zbytečně brzdí,“ řekl redakci.
Právě rychlé přijetí síťového balíčku, který komise představila loni, označuje za klíčové i samotný akční plán. Krutílek ale zároveň upozorňuje, že samotné strategie a cíle nestačí.
„Dokud budou výstavbu sítí brzdit zdlouhavá povolovací řízení a přebujelá byrokracie, zůstane elektrifikace spíš přáním než realitou,“ upozornil europoslanec.
Komise sází na elektromobily i průmysl
Vedle levnější elektřiny chce komise podpořit také její efektivnější využívání. Počítá s výstavbou chytrých sítí, rozšířením chytrých elektroměrů i lepším sdílením dat, aby například spotřebitelé věděli, kdy je nejvýhodnější dobít elektromobil.
Podporu mají získat také technologie poháněné elektřinou, zejména elektromobily a tepelná čerpadla. V dopravě chce komise urychlit budování nabíjecích stanic a zvýšit poptávku revizí směrnice o čistých vozidlech.
Levnější elektřina má zároveň pomoci průmyslu s přechodem na elektrické technologie. Investice chce Brusel podpořit příspěvky a půjčkami z fondů financovaných z výnosů systému obchodování s emisními povolenkami (ETS).
S touto strategií ale nesouhlasí europoslanec Ondřej Knotek (ANO) z frakce Patriotů, který dokument označuje za „další bruselský akční plán“ a „další pokus řídit ekonomiku od stolu“.
„Místo aby Evropská komise řešila drahé energie a úpadek evropského průmyslu, dál sází vše na nucenou elektrifikaci. Technologie si mají vybírat lidé a trh, ne úředníci v Bruselu. Jen tak zůstane Evropa konkurenceschopná,“ řekl redakci.
Firmy plán vítají, mají ale výhrady
Podle Chrise Rosslowea z think-tanku Ember je ambicióznější elektrifikace předpokladem pro posílení evropské energetické suverenity.
„Akční plán komise se zaměřuje na správné otázky, zejména na řešení vysokého zdanění elektřiny a zajištění flexibility nové poptávky po elektřině. Realizace tohoto plánu představuje naprosté minimum potřebné k tomu, aby se Evropě otevřela konkurenceschopnější budoucnost, poháněná čistou energií z vlastních zdrojů,“ řekl Rosslowe.
Podobně plán přivítala i platforma BusinessEurope zastupující evropské firmy. Souhlasí s cílem urychlit elektrifikaci, výhrady má ale k návrhu propojit síťové tarify s flexibilní spotřebou. Penalizovalo by to podle nich průmyslové podniky se stabilní a předvídatelnou poptávkou.
Samotný akční plán zatím nové povinnosti nepřináší. O tom, jak ambiciózní bude evropská cesta k většímu využívání elektřiny a zda se z cíle stane závazek pro členské státy, rozhodnou až navazující legislativní návrhy.
