Povinná vojenská služba žen je jen otázkou času, protože v budoucnu nebude dostatek mužů, uvedla ředitelka Agentury pro obranné zdroje (KRA) Anu Rannaveskiová.
Rannaveskiová ve čtvrtečním pořadu „Uudis+“ stanice Vikerraadio komentovala návrh bývalého předsedy Nejvyššího soudu Raita Marusteho rozšířit povinnou vojenskou službu i na ženy.
Uvedla, že ačkoli jsou dnes k odvodu povoláváni pouze muži, je stále zřejmější, že porodnost je příliš nízká na to, aby tento systém mohl v budoucnu pokračovat. Zatímco v předchozích generacích se každý rok rodilo až patnáct tisíc chlapců, nyní jejich počet klesl na čtyři až pět tisíc. „Je zřejmé, že z těchto mladých lidí rozhodně nedokážeme naplnit 4100 míst, s nimiž počítají obranné plány. Do roku 2040 už bude problém velmi zřetelný – nebudeme schopni těchto 4100 míst obsadit,“ uvedla Rannaveskiová.
Maruste upozornil, že řada rolí v moderní obraně státu nevyžaduje fyzickou sílu, což umožňuje rozšířit brannou povinnost na obě pohlaví.
Rannaveskiová se domnívá, že každý estonský občan má povinnost bránit nezávislost Estonska. „Rozhodně doufám, že otázkou je spíše kdy, nikoli zda,“ uvedla ředitelka KRA.
Kvantita versus kvalita
Pokud se podmínky nezmění, Estonsko by si dalších čtrnáct let mohlo vystačit pouze s mladými muži. Ředitelka KRA však uvedla, že už nyní je nutné přemýšlet o tom, co bude následovat.
Pokud se rodí méně chlapců, mohlo by to také znamenat, že bude nutné povolávat do služby muže s horším zdravotním stavem. „Zároveň to ale neznamená, že můžeme snížit zdravotní požadavky. Pokud mají mladí lidé různé zdravotní problémy, musely by se jimi začít zabývat ozbrojené síly,“ dodala.
Od roku 2023 je výuka národní obrany povinná pro studenty nastupující na střední školy. Rannaveskiová uvedla, že jde o významný krok vpřed, který mladým lidem, a zejména dívkám, pomáhá začít přemýšlet o vojenské službě.
Do vojenské služby nastupuje méně žen
V posledních letech počet žen nastupujících k vojenské službě klesá. Loni jich do služby nastoupilo 45, v roce 2024 to bylo 49, v roce 2023 padesát a v roce 2022 šedesát. Podle Rannaveskiové však dívky nastupující k vojenské službě obecně vykazují vyšší motivaci než řada mladých mužů.
Advokátka a členka Obranné ligy Karin Madissonová podporuje povinnou vojenskou službu žen, domnívá se ale, že fyzické požadavky pro vstup do jednotek územní obrany jsou příliš vysoké. „Ne každý musí skládat stejný test fyzické zdatnosti se stejnými požadavky. Brannou povinnost bychom mohli vymezit mnohem šířeji, pokud bychom od každého nevyžadovali vojenský výcvik,“ uvedla.
Madissonová dodala, že ženy by mohly v obranných silách plnit i jiné úkoly. „Patří mezi ně například logistika a zdravotnictví. Každý člověk by mohl mít místo, kde by mohl přispět. Ve skutečnosti to dnes lidem neumíme nabídnout. Pokud jsou chlapci a dívky vyřazováni kvůli fyzickým schopnostem, možná by se přitom velmi dobře hodili k pomoci policii a pohraniční stráži nebo záchranné službě. Neměli bychom mluvit jen o ženách nebo mužích, ale spíše o možnosti, že různé funkce mají různé požadavky,“ navrhla Madissonová způsob, jak povzbudit více žen i mužů k nástupu k vojenské službě.
Člen výboru Riigikogu pro národní obranu a bývalý voják Leo Kunnas řekl ERR, že Estonsko si v současnosti dokáže poradit i bez zavedení povinné vojenské služby pro ženy.
„Z dlouhodobějšího hlediska bychom k tomu ale mohli v případě potřeby přistoupit, pokud se demografická situace nezlepší a zůstane taková, jaká je,“ připustil.
Bývalý velitel obranných sil generál Martin Herem i současný velitel Andrus Merilo se domnívají, že vojenská služba žen by měla být podporována, ale měla by zůstat dobrovolná.
Článek napsala Jette Mäggiová (ERR), poprvé byl publikován 28. května 2026 v 14:34 (SELČ).
Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.
