V ukrajinských Oleškách platí od úterý dosud neporušené příměří. Město, v němž zůstalo pouze osm procent z původního počtu obyvatel, musí ještě před plánovanou evakuací projít odminováním. Již nyní však panují obavy z toho, že Moskva evakuační trasy povede přes ní okupovaná území či přímo do Ruska, kde budou muset odcházející lidé zůstat. Příměří v Oleškách sice podle expertů neznamená průlom v jednání o konci ruské agrese, nicméně může posloužit jako modelový příklad pro další menší města.
„Všichni vědí, jací Rusové jsou. Nedá se jim věřit. Kolikrát už vyhlásili příměří na různých úsecích linie fronty a kolikrát ho sami porušili?“ ptá se obyvatelka Olešek Marija.
V Ruskem okupovaných Oleškách v Chersonské oblasti a dalších částech regionu začalo platit dočasné příměří v úterý, trvat by mělo do neděle. Zprostředkovat ho pomohla americká první dáma Melania Trumpová. Rusko a Ukrajina se na něm dohodly s cílem evakuovat místní obyvatele a dodat humanitární pomoc.
Do Olešek už mají mířit také ombudsmani obou zemí – ruská zmocněnkyně pro lidská práva Jana Lantratovová a její ukrajinský protějšek Dmytro Lubinec.
Obavy z evakuace do Ruska
„Informace týkající se procesu evakuace jsou velmi citlivé, tudíž neznáme všechny detaily, jak konkrétně k tomu bude přistupováno – například kudy budou lidé odcházet,“ poznamenal analytik v oblasti mezinárodních vztahů Pavel Havlíček (TOP 09).
„Rusko nepochybně udělá vše pro to, aby silnice v Oleškách odminovalo tak, aby se lidé vydali směrem do Ruska a zůstali tam,“ upozornil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Server United24 Media napsal, že pokud by evakuační trasy vedly přes Ruskem okupovaný Krym a ruské území, mohli by být ti, kteří je využijí, podrobeni prohlídkám a výslechům.
„Hlavní je zjistit, kolik lidí je (ve městě) uvězněno, a zajistit jim průchod, aby mohli přežít. V ideálním případě by se měli evakuovat na Ukrajinu, kde jim bude poskytnuto vše, co potřebují, a kde se jim dostane bezpodmínečné podpory,“ doplnil Zelenskyj.
Podle analytika Havlíčka mohou z Olešek v rámci evakuace odcestovat stovky lidí. Někteří jsou ohledně odchodu optimističtí, jiní se ale obávají, že by jim Rusko mohlo odepřít povolení k návratu na Ukrajinu nebo že může docházet ke kontrolám telefonů.
Před rozsáhlou ruskou invazí žilo v Oleškách přibližně 24 tisíc obyvatel. V současné době se podle různých odhadů ve městě nachází 1700 až dva tisíce lidí (podle jiných zdrojů až šest tisíc) prakticky odříznutých od okolního světa a v bezprostřední blízkosti frontové linie vedoucí podél řeky Dněpr. Jsou také obklopení tisícovkami min. Mezi těmi, kteří v Oleškách zůstali, jsou i děti – podle portálu Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL) je ve městě asi 47 až padesát nezletilých. Olešky jsou pod ruskou okupací od roku 2022.
„Jsme tady v naprostém pekle. Lidé už nevaří polévku z trávy jen pro zvířata, ale i pro sebe. A co se týče chleba, o tom ani nebudu mluvit,“ uvedl před měsícem jeden z obyvatel Olešek.
Nutnost odminování
Příměří vstoupilo v platnost 27. října ve 3:00 kyjevského času, což umožnilo přípravy na dodávky humanitární pomoci a evakuaci civilistů. Ombudsmani Lantratovová a Lubinec potvrdili, že klid zbraní je stále dodržován.
Humanitární operace probíhá ve fázích, přibližuje United24 Media. Než bude možné zahájit dodávky pomoci a evakuaci, musí být odminovány silnice. Vojenská správa Chersonské oblasti sdělila, že evakuace je naplánována na pátek.
Právnička organizace Save Ukraine Miroslava Charčenková nicméně poznamenala, že nedokáže odhadnout, jak dlouho přípravy potrvají. „Zaminované jsou všechny ulice ve městě, na jejich odminování bude potřeba čas,“ řekla ruskojazyčné mutaci portálu Deutsche Welle.
Charčenková rovněž připomněla, že se v Oleškách nachází nemocnice, kde má také proběhnout evakuace. „U nemocnice se nachází márnice, odkud je třeba odvézt těla. Nevím, zda to bude součástí této ‚akce‘, ale jednoznačně je to potřeba k identifikaci a ke zjištění příčin úmrtí. Je to důležitý bod, a proto to bude vyžadovat čas – bez ohledu na to, jak rychle armáda pracuje,“ upozornila právnička.
„Lidé zapomněli, co je to ticho“
Jak již bylo uvedeno výše, zóna příměří neplatí pouze pro samotné Olešky. První dáma USA Trumpová před dvěma dny informovala, že se rozkládá také za hranicí Olešek, aby byl zajištěn bezpečný průjezd humanitárních konvojů.
„Absence dronů na obloze je velmi patrná – lidé začali častěji vycházet do ulic,“ popsal situaci v nedalekém Chersonu zástupce Státní záchranné služby pro mimořádné události v Chersonské oblasti Mykola Bucula.
„Lidé v Chersonu zapomněli, co je to ticho. (…) Město je nyní přes den klidné. Obyvatelé se snaží využít tento čas k opravám a obnovení dodávek elektřiny, plynu a vody,“ popsal Bucula. „Je zde takový klid, že se zdá, jako by už válka skončila,“ doplnil.
Model pro další města
Ruské údery proti Ukrajině však dále pokračují. Dnipro ve čtvrtek hlásí nejméně třináct obětí po útoku agresora na tamní železniční stanici. Ukrajina v noci zase zasáhla dronovými útoky chemické závody v Baškortostánu a Tulské oblasti, včetně továren spojených s ruským vojenským průmyslem, píše web Kyiv Post.
„Režim ticha“ u Olešek tedy neznamená ukončení ruského ostřelování ukrajinských měst ani zastavení bojových operací podél celé frontové linie.
„Olešky jsou mikropřípad, ale pokud vidíme na obou stranách vůli, která je do určité míry motivována i ze strany Spojených států, aby to příměří drželo, tak jsou schopni fungovat a domlouvat se. Může to posloužit jako jakýsi model pro další menší města,“ soudí analytik Havlíček. „Na druhou stranu si nedokážu představit, že by toto mělo být modelem pro celkové příměří,“ doplnil.
„Situace v Oleškách bohužel není ojedinělá. V této situaci se nacházejí obyvatelé území počínaje ústím Dněpru do Černého moře, od Kinburského poloostrova až po Energhodar a Vasylivku, která leží přímo na frontové linii. Všude panují velké potíže se zásobováním obyvatelstva, zejména v malých osadách, o nichž málokdo ví. Zemřelo tam mnoho civilistů,“ řekl RFE/RL vojenský expert Nikolaj Mitrochin.
Současná situace v Oleškách pak podle analytika Zbyňka Dubského z katedry mezinárodních studií a diplomacie při Vysoké škole ekonomické v Praze určitě neznamená zásadní průlom či posun v rámci jednání, které nás „čekají ohledně ukončení válečného konfliktu“. „Rusko dlouhodobě dává najevo, že v žádném případě nehodlá a nebude souhlasit s tím, že by existovala cesta, kdy by nejprve bylo vyhlášeno příměří a teprve poté by se dojednával mír,“ upozornil Dubský.