Zatímco ve Spojených státech má doma klimatizaci kolem 90 procent lidí, v Evropě ji má jen zhruba pětina domácností. Nejvíce jich je tradičně v jižních státech – ve Španělsku ji má přibližně polovina domácností, v Německu jen kolem šesti procent, uvádí německý server Deutsche Welle.
Kromě toho, že zavést v evropském domě klimatizaci může být z finančních i byrokratických důvodů složité, dříve k nim ani nebyl důvod – většina kontinentu měla mírnější podnebí. S extrémními vlnami veder se ale klimatizace dostávají do popředí zájmu veřejnosti i politiků.
To se nyní stalo ve Francii, kde se už rozbíhá kampaň před prezidentskými volbami v roce 2027.
Klimatizace je „falešné řešení“
Francii zasáhla vlna veder mimořádně silně. Vedla k uzavření škol, výpadkům energetické sítě a podle Paříže i k více než tisícovce úmrtí. Podle průzkumu francouzské agentury Elabe pak dvě třetiny respondentů uvedly, že současná vláda situaci nezvládla.
Krajně pravicové Národní sdružení Marine Le Penové se rozhodlo nespokojenosti využít a přijít s vlastním návrhem řešení. Le Penová slíbila rozsáhlý program podpory instalace klimatizací, především ve školách, nemocnicích nebo domovech seniorů. Veřejnost je však k tomuto návrhu skeptická, uvádí bruselský server Politico.
Dvě třetiny Francouzů podle průzkumu považují klimatizace pouze za krátkodobé řešení. Podle nich by se stát měl zaměřit především na širší opatření.
Proti návrhu se postavil také lídr radikální levice a jeden z prezidentských favoritů Jean-Luc Mélenchon. Uvedl, že návrh rozšíření klimatizací je „falešné řešení“, které problém ještě zhoršuje, teplo odvádí z bytů do ulic a není dostupné pro sociálně slabší a zranitelné skupiny obyvatel. Mélenchon prosazuje raději lepší izolaci budov.
Nutná změna
Podobná debata se ale vede i jinde v Evropě. V Británii například londýnský starosta Sadiq Khan připouští, že bez klimatizací se školy či nemocnice v budoucnu neobejdou, uvedl americký deník The New York Times.
Debata se přenesla i na sociální síť X, kde část uživatelů tvrdí, že nízké rozšíření klimatizací v Evropě je výsledkem ideologických rozhodnutí politiků a úřadů. Podle nich tak Evropané čelí nesnesitelným vedrům bez možnosti účinného ochlazení. Zájem veřejnosti o klimatizace přitom rychle roste, uvádí server Euronews.
Podle odborníků politici často vytvářejí falešnou volbu mezi klimatizacemi a jejich úplným odmítáním. Výzkumy potvrzují, že klimatizace během vln veder snižují zdravotní rizika a zachraňují životy, zejména seniorům nebo chronicky nemocným.
Zároveň však mají klimatizace i své nevýhody – zvyšují spotřebu elektřiny, odvádějí teplo do ulic a při masovém využívání zatěžují energetické sítě, dodává server.
Špatný přístup
Podle odborníků přitom nejde o volbu mezi klimatizací a jejím odmítáním. Evropa se bude muset přizpůsobit stále teplejšímu klimatu – lépe izolovat budovy, omezovat přehřívání měst či vysazovat více zeleně. Klimatizace mají být součástí tohoto řešení.
Právě tím podle expertů francouzská debata trpí: příliš se soustředí na otázku, zda být „pro, nebo proti“, místo toho, aby hledala způsob, jak evropská města na nové klimatické podmínky připravit.
