V řadě evropských měst se pak konaly vzpomínkové akce, například v Berlíně a Londýně. V Londýně se konal i pochod na podporu Palestinců, kde několik účastníků vyzvalo k intifádě, tedy k palestinskému povstání.

Merz slíbil pokračovat v boji proti antisemitismu v Německu, zároveň podpořil takzvané řešení dvou států, kdy by na Blízkém východě vedle sebe existovaly Izrael a nezávislý stát Palestinců.

„Německo stojí pevně na straně Izraele. Naši izraelští přátelé si mohou být jistí, že takový zločin se již nikdy nestane,“ citoval Merze list The Guardian.

Macron řekl, že Francie sdílí žal rodin obětí. „Nezapomínáme na jména a tváře,“ řekl Macron, který několik obětí jmenoval. Dodal, že francouzský závazek bojovat proti antisemitismu a terorismu kdekoli a kdykoli a budovat mír a bezpečnost pro všechny trvá.

Britský premiér na síti X napsal, že Británie vzpomíná na zavražděné teroristy z Hamásu. „Dopad tohoto útoku nepociťuje jen Izrael, ale i židovské komunity po celém světě, které nadále nesou břímě tragických událostí toho dne,“ uvedl Burnham.

Výslovně pak ujistil britskou židovskou komunitu, že násilí proti ní nebude tolerováno, ať se bude dít na ulicích, ve školách či na internetu. „Útok na Židy v Británii je útokem na nás všechny. Antisemitismus v této zemi nemá místo,“ dodal.

Šéfka EK von der Leyenová prohlásila, že Evropská unie stojí po boku těch, jejichž životy se po útoku navždy změnily. Zároveň poznamenala, že evropský blok je připraven přispět k přetvoření nynějšího křehkého příměří v trvalý mír, založený na řešení v podobě dvou států.

Oběti teroristického útoku v Izraeli si ve středu na berlínském Bebelově náměstí v centru metropole připomněly stovky lidí. Na shromáždění přišla řada lidí s izraelskými vlajkami. DPA uvedla, že akce se zúčastnili mimo jiné izraelský velvyslanec v zemi Ron Prosor či spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt.

Bebelovo náměstí u Humboldtovy univerzity, kde policie po zahájení piety napočítala asi 1700 lidí, je symbolickým místem. Nachází se zde památník nacistického pálení knih v květnu 1933. Tehdy zde studenti z nacistického studentského svazu za účasti řady univerzitních profesorů v plamech zničili tisíce knih především židovských a levicových autorů.

DPA poznamenala, že v Berlíně se konaly i další menší vzpomínkové akce, mimo jiné v Kreuzbergu nebo u někdejšího přechodu Checkpoint Charlie na někdejší hranici rozdělující východní a západní sektor Berlína. I zde se sešly stovky lidí.

Související

Osudová sobota 7. října 2023. Ozbrojenci Hamásu oslavují násilný průnik za hranice Pásma Gazy u zničeného izraelského tanku Merkava.
Osudová sobota 7. října 2023. Ozbrojenci Hamásu oslavují násilný průnik za hranice Pásma Gazy u zničeného izraelského tanku Merkava.

U Braniborské brány, která patří k hlavním turistickým cílům v Berlíně, vystavila německá židovská studentská unie dlouhý stůl s 500 prázdnými židlemi. Na stole jsou fotografie obětí útoku. Večer pak Braniborskou bránu nasvítí projekce izraelské vlajky.

Připomínkové akce se konají i v dalších evropských městech, mimo jiné i v Londýně, kde je organizují britská židovská sdružení. Jedna z nich se večer uskuteční u sídla britských premiérů v ulici Downing Street.

V Londýně se rovněž konal studentský pochod na podporu Palestinců, kde se asi stovka účastníků dožadovala svobody pro Palestinu. Policie podle listu The Guardian uvedla, že na demonstraci zadržela pět lidí, kteří vyzývali k arabskému povstání. Britský ministr obrany Wes Streeting označil pochod za ostudný, ministryně školství Lucy Powelová zase vyzývala studenty k soucitu a k odložení protestu na jiný den.

Před třemi lety, 7. října 2023, Hamás a další ozbrojené palestinské skupiny přepadly jih Izraele. Útoky, při nichž ozbrojenci zabili 1200 lidí a dalších 251 unesli do Pásma Gazy, byly nejkrvavější v izraelské historii.

Následné izraelské bombardování a pozemní invaze do Pásma Gazy podle tamního ministerstva zdravotnictví kontrolovaného vládou Hamásu zabily 74 000 lidí. Tyto údaje, které OSN považuje za spolehlivé, nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, ale podle zahraničních nevládních organizací přes 80 procent obětí byli civilisté.

Share.