Přestože do platnosti víceletého finančního rámce zbývá přes rok, je to podle Zachové dost málo času, protože je vyjednávání velmi komplikované. „Máme tady 27 členských států, kdy má každý nějakou představu o tom, jak by ten rozpočet měl vypadat ideálně ve prospěch toho daného státu,“ vysvětluje.
„Německo už nechce být tím státem, který dotuje silnice v České republice, protože samo Německo má své vlastní ekonomické problémy,“ popsala atmosféru jednání.
Tím to podle ní ale nekončí, protože pak se přou i jednotlivé sektory a například zemědělci si představují jiné priority než zemědělci.
Míň peněz pro Ukrajinu
Extrémně kontroverzním tématem jsou plánované škrty v rozvojové a humanitární pomoci v kapitole Globální Evropa. Mezi unijními lídry sílí tlaky na osekání podpory napadené zemi.
„Radši škrtněme peníze pro Ukrajinu, než abychom škrtali peníze pro evropské zemědělce,“ tlumočí vyostřené diskuse Zachová. Zemědělci se navíc obávají sloučení fondů do jednoho mega programu a tvrdí, že je EU „hází přes palubu“.
Nové daně v Evropě a Babišův problém
Další rozbuškou je návrh Evropské komise na zavedení nových celounijních daní. Výnosy z emisních povolenek, uhlíková daň či odvody z tabáku a korporací by už nesměřovaly do národních rozpočtů, ale přímo do Bruselu na splácení covidového dluhu.
Výbušnou výzvou je také role českého premiéra Andreje Babiše (ANO), který vyjednává rozpočet i přes nevyřešený střet zájmů ohledně holdingu Agrofert. Zachová upozorňuje, že ostatní premiéři mohou vytasit ostrý argument.
„Andrej Babiš tady po nás chce více peněz do zemědělství, ale pozor, má tady střet zájmů… nechceme dávat více peněz jeho firmě,“ popisuje.
Česko navíc čelí hrozbě ztráty miliard na dotacích. S plánovaným rozšiřováním EU o chudší státy jako Černá Hora, Albánie, Moldavsko či Ukrajina se pozice Česka v rozpočtu zásadně promění. Dle Zachové se tak reálně může stát, že za pět až šest let už bude na nás, abychom dotovali rozvoj nových členů unie.
Celý díl podcastu si můžete pustit výše v textu nebo ve vašich oblíbených podcastových aplikacích. Jaká byla jeho témata?
Začátek–02:50 – Jednání jsou velmi komplikovaná kvůli různorodým zájmům 27 členských států, sektorovým lobby a politickým ideologiím, což z daného času činí poměrně krátkou dobu.
02:50–04:15 – Evropská komise navrhla rozpočet ve výši 1,7 bilionu eur, což odpovídá více než jednomu procentu HDP celé EU. Členské státy se v současné době ostře přou o velikost této částky, přičemž některé požadují větší rozpočet a jiné menší a pružnější.
04:15–09:15 – Jednání probíhají na úrovni summitů hlav států a vlád i na ministerské úrovni, přičemž se členské státy zároveň připravují na čerpání budoucích peněz. Klíčovou výzvou je smířit tábory „šetřílků“ (například Německo) s „přáteli koheze“ (včetně Česka).
09:15–16:40 – Evropská komise navrhuje zjednodušit strukturu rozpočtu sloučením stávajících programů do jednoho, což vyvolává obavy regionů a zemědělců. Česká vláda usiluje o co nejvíce peněz (přes 30 miliard eur) a prosazuje tradiční priority jako zemědělství a infrastrukturu, přičemž pozice premiéra Andreje Babiše je komplikována jeho střetem zájmů.
17:40–konec – Pro financování nových priorit, jako je obrana, EU hledá nové zdroje příjmů, včetně přesměrování výnosů z emisních povolenek, uhlíkové daně nebo daní z tabáku a korporací.