Podle Meloniové působí postup zemí Evropské unie při jednáních o válce na Ukrajině chaoticky a jednotlivé iniciativy se vzájemně překrývají. Lídři by proto měli rozhodnout, kdo bude sedmadvacítku při vyjednávání zastupovat.
„Riskujeme, že Evropu odsoudíme k bezvýznamnosti v celém vyjednávacím procesu,“ uvedla italská premiérka v dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi, o kterém ve čtvrtek informoval bruselský server Politico.
Současný roztříštěný přístup podle ní navíc podkopává evropskou „důvěryhodnost při řešení jedné z nejsložitějších otázek, kterým evropské země čelí“.
Chaotický postup
Jako příklady zmínila schůzky v Miami a v Oslu, připravovaná jednání takzvané koalice ochotných a Evropského politického společenství i nedávný telefonát finského prezidenta Alexandera Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
„Jsem přesvědčena, že si všichni uvědomujeme, že tím, jak vytváříme obraz Evropy, která postupuje chaoticky, pouze sloužíme zájmům těch, kteří chtějí, aby tato válka pokračovala. A to považuji za nepřijatelné, protože jde o lidské životy a budoucnost naší bezpečnosti,“ napsala Meloniová.
„Chci, aby bylo zaznamenáno, že se na tomto vývoji nehodlám podílet ani nebudu nečinně přihlížet tomu, jak pokračuje,“ dodala v dopise.
Podle ní nekoordinovaný postup a překrývání jednotlivých iniciativ nepomohou Evropě ani při jednáních s jejími partnery, ani při přesvědčování Ruska, aby ukončilo „nesmyslnou agresi“.
Itálie na okraji
Italská premiérka proto požaduje, aby lídři EU „jednou provždy rozhodli, kdo zasedne u jednacího stolu jménem Evropské unie a s jakým mandátem“. Zdůraznila přitom, že neusiluje o zvláštní roli pro sebe ani pro Itálii.
Chce, aby se otázkou zabýval summit evropských lídrů, který se má uskutečnit 13. listopadu v Dublinu. O den dříve se tam sejdou také představitelé Evropského politického společenství, které sdružuje země EU, Ukrajinu a další evropské spojence. Formální rozhodnutí by podle ní mělo padnout na dalším setkání v prosinci.
Politico připomíná, že Itálie se v poslední době ocitá na okraji některých důležitých jednání. Stále výraznější roli v přípravě rozhovorů o Ukrajině totiž získává takzvaná skupina E3, kterou tvoří Británie, Francie a Německo, k níž se připojují zástupci EU, NATO a Ukrajiny.
Předseda Evropské rady António Costa v odpovědi na dopis italské premiérky uvedl, že souhlasí s tím, že Evropa musí jednat jednotně, koordinovaně a rozhodně.
„Zapojení Evropské unie musí být organizováno tak, aby dokázala předávat jasné a jednotné poselství, hájit své zájmy a podporovat Ukrajinu,“ napsal předseda Evropské rady v dopise, který zveřejnila jeho kancelář.
Zároveň připomněl, že podle zakládajících smluv EU mají zájmy bloku zastupovat jeho instituce. Dodal, že požadavek Meloniové zařadí na program příštího jednání evropských lídrů, píše server France 24.
Pavlova kritika a spekulace o jeho nové roli
Podobnou kritiku a možná úskalí nedostatečně koordinovaného evropského postupu vyslovil už dříve český prezident Petr Pavel. Rusko ani USA podle Pavla neberou Evropu vážně, protože „vidí, jak rozdělení jsme, jak slabí jsme, jak dlouho nám trvá přijít k jakémukoli rozhodnutí. Pokud to opravdu rychle nezměníme, budeme irelevantní,“ řekl minulý týden v rozhovoru pro německý deník Bild.
Ve čtvrtek po summitu visegrádské čtyřky (V4) na Slovensku také český prezident upozornil, že veřejnost navíc může kvůli nejednotnému postupu nabývat dojmu, že evropští představitelé nic nedělají.
V nadcházejících diskusích v různých evropských formátech by proto mělo být podle Pavla vyjasněno, jakou pozici bude Evropa zastávat, kdo ji bude při vyjednávání zastupovat a jaký bude další postup. Dodal, že podle něj nejsou mezi hlavami států zásadní rozdíly v názorech na zajištění míru na Ukrajině, na potřebu neodměňovat agresora ani na dodržování sankčního režimu.
Český prezident se vyjádřil také ke spekulacím o tom, že by mohl být kandidátem na „evropského vyjednavače“. Před dvěma týdny o tom psal britský zpravodajský web The Telegraph.
„Já takovou ambici rozhodně nemám. Já bych určitě byl rád, kdybych mohl přispět jak zkušeností z NATO, tak i z Evropské unie. Ale to určitě bude na evropských státech, aby si řekly, koho vidí jako svého zástupce,“ řekl Pavel.
„Vnímám, že moje jméno zaznělo v Telegraphu v souvislosti s několika dalšími, ale označil bych to za novinářskou dedukci. Takže určitě neproběhla žádná jednání,“ dodal Petr Pavel.