Ekosystémy, zemědělství a živobytí více než miliardy lidí jsou ohrožené v důsledku stále častějších extrémních veder, varuje zpráva Světové meteorologické organizace (WMO) a Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) zveřejněná u příležitosti Dne Země. Upozorňuje, že následky veder silně trpí hospodářská zvířata i rostliny. V některých regionech světa přitom hrozí 250 dní nesnesitelných veder ročně, poznamenaly organizace.

Zpráva upozorňuje, že klimatické změny vyvolané člověkem zanechávají své stopy. „Četnost, intenzita a trvání extrémních vln veder se za poslední půlstoletí dramaticky zvýšily,“ připomínají organizace. „Rizika pro zemědělské a potravinové systémy, stejně jako pro ekosystémy, pravděpodobně v budoucnu prudce vzrostou,“ stojí ve zprávě.

Ta konkrétně dále uvádí, že u většiny domácích zvířat začíná tepelný stres při 25 stupních Celsia a u kuřat a prasat ještě dříve, protože se nemohou chladit pocením. Ryby pak mohou utrpět srdeční selhání, pokud musí udržovat zvýšenou dechovou frekvenci, protože obsah rozpuštěného kyslíku ve vodních plochách za extrémních vln veder klesá.

Příliš horko na zemědělství

Většina důležitých plodin vykazuje ztrátu výnosů při teplotách nad třicet stupňů Celsia, brambory, ječmen a některé další dokonce při nižších teplotách. Studie dále prokázaly silnou souvislost mezi vlnami veder a požáry, které ničí lesy a pole. Na mnoha místech nyní trvá sezona požárů déle než dříve a požáry jsou intenzivnější.

Práce zemědělců se tak stává obtížnější. Podle zprávy by se počet dnů, kdy je pro práci například na polích příliš horko, mohl v některých regionech světa do konce století zvýšit na 250 ročně. Konkrétně text zmiňuje jižní Asii, subsaharskou Afriku a Střední a Jižní Ameriku.

Vedra zesilují další problémy

Plné nebezpečí extrémních veder nespočívá podle vědců jen v jejich přímých dopadech, ale také v jejich roli takzvaných násobičů rizik. To znamená, že tyto podmínky zesilují účinky vodního stresu, spouští náhlá sucha, zvyšují riziko lesních požárů nebo podporují šíření škůdců a chorob.

Za náhlé sucho jsou nejčastěji zodpovědné extrémní teplotní jevy, které vyčerpávají vlhkost z ornice a kořenové zóny. Významné případy se vyskytly ve Spojených státech amerických v letech 2012 a 2017, v Rusku v roce 2010, v Austrálii v letech 2018 a 2019, v Číně v roce 2022 a v Brazílii na konci roku 2023 a v roce 2024, kde výnosy sóji klesly až o dvacet procent, protože průměrné teploty byly po dlouhou dobu až o sedm stupňů vyšší. Dopady podle dat pociťuje stále více zemědělské půdy, zalesněných oblastí a lidské populace. Mezi trvalými následky může být ztvrdlá půda se sníženou schopností absorbovat vodu a s větší náchylností k erozi.

Zpráva uvádí řadu případových studií, včetně studie o mimořádné vlně veder, která v roce 2021 zasáhla území o rozloze tři milionů kilometrů čtverečních v Severní Americe. V té době došlo k výraznému poklesu výnosů v ovocných sadech a také na plantážích vánočních stromků a ke katastrofálnímu nárůstu lesních požárů.

Řešení je stále v lidských rukách

Zpráva zdůrazňuje, že aby zemědělství dokázalo tyto rychlé změny klimatu přežít, budou nutné velmi nákladné inovace, které spočívají v zavádění adaptačních opatření. Jako příklady uvádí selektivní šlechtění a výběr plodin přizpůsobený nové klimatické realitě, úprava období výsadby a změna způsobů hospodaření, které mohou chránit plodiny a zemědělské činnosti před dopady extrémních veder. Systémy včasného varování zase představují obzvláště důležitý nástroj, který pomáhá zemědělcům v jejich snahách reagovat na extrémní vedra.

Základem pro pro tyto změny je ale pro zemědělce otevřený přístup k finančním službám – tedy peněžní transfery, pojištění a platební systémy či systémy sociální ochrany reagující na šokové situace. „Technická řešení jsou nezbytná, ale sama o sobě nebudou stačit, pokud se nevyřeší všudypřítomné socioekonomické překážky v zemích s nízkými a středními příjmy, včetně omezeného přístupu k informacím, vzdělání, osvětě a školení,“ uvádí autoři zprávy.

A dodávají, že ochrana budoucnosti zemědělství a zajištění globální potravinové bezpečnosti bude vyžadovat nejen posílení odolnosti zemědělských podniků, ale také mezinárodní solidaritu i společnou politickou vůli ke sdílení rizik.

Share.