Čerpací stanice na Krymu hlásí nedostatek benzinu a místní úřady zavedly systém kupónů na prémiový benzin i omezení prodeje běžného benzinu na 20 litrů na vozidlo.
Zároveň zveřejňují seznamy čerpacích stanic, kde je palivo ještě k dispozici. Obyvatelé pak podle nezávislého ruského portálu Verstka prodávají benzin i na inzertních portálech, a to za několikanásobek běžné ceny.
Důvodem palivové krize je stupňující se tlak na ruské zásobování. Ukrajinské útoky nyní cílí především na dálnici R-280 Novorossija, hlavní pozemní trasu spojující Rostovskou oblast s okupovaným Krymem. Cesta vede z Rostova na Donu přes okupovaná ukrajinská území až do krymského Simferopolu a je klíčová také pro zásobování ruských jednotek na jihu Ukrajiny.
Benzin se na poloostrov dopravuje také trajekty přes Kerčský průliv, jejichž provoz je však omezený a závislý na počasí, uvádí ruský exilový server Meduza.
Přes Krymský most se pohonné hmoty ani další nebezpečný materiál nepřepravují z bezpečnostních důvodů. Podle mluvčího ukrajinského námořnictva Dmytra Pletenčuka však může být Rusko kvůli palivové krizi a útokům na logistiku nakonec donuceno pro přepravu nebezpečného materiálu začít využívat i tuto trasu, uvedla agentura Ukrinform.
Pro Rusko tak zůstává dálnice vedoucí přes okupovaná území klíčová.
Zhruba před dvěma týdny pak Kremlem dosazený šéf Chersonské oblasti Volodymyr Saldo zakázal vjezd civilních nákladních i osobních vozidel na vybrané úseky v regionu. Opatření bylo interpretováno jako snaha vyklidit silnice, aby vojenské kolony mohly projíždět co nejrychleji a snížilo se tak riziko zásahu ukrajinskými drony.
Saldo přirovnal ukrajinské útoky na logistiku k blokádě Leningradu během druhé světové války. „Je to cynické barbarství. Svou krutostí tyto akce připomínají fašistickou blokádu Leningradu, kdy se nepřítel snažil zastrašit lidi, přerušit spojení mezi územími a zlomit vůli civilního obyvatelstva,“ cituje ho server Meduza.
Postrachem ruského zásobování se staly především drony Hornet americké výroby. Jeden takový sebevražedný stroj stojí pět až deset tisíc dolarů a jeho dolet dosahuje až 200 kilometrů. Díky využití umělé inteligence a Starlinku je navíc výrazně odolnější vůči klasickému rušení signálu. Ruská armáda jim přezdívá „Marťan“.
Při útocích na ruskou logistiku využívá Ukrajina také „komplexní systém dálkového zaminování“, uvedl koncem května Jevhen Balickyj, Ruskem dosazený představitel okupované části Záporožské oblasti. Jde o ukrajinské drony, které shazují výbušná zařízení detonující při pohybu. Balickyj také vyzval řidiče, aby své cesty omezili na nezbytné minimum.
Podle zdrojů ukrajinské vojenské rozvědky bylo na klíčových logistických trasách zasaženo 125 ruských nákladních vozidel, z nichž více než 80 bylo zničeno nebo vyhořelo. Skutečné ztráty však mohou být ještě vyšší, píše server Kyiv Independent. Útoky výrazně škrtí zásobování armády. Podle serveru musely některé ruské jednotky na jihu snížit spotřebu nafty až o 20 procent a Rusko bylo nuceno přesunout sklady zásob i velitelská stanoviště dále od fronty.
Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov minulý týden uvedl, že ukrajinské síly provádějí „logistickou blokádu“ ruské armády, jejímž cílem je zvýšit tlak na její týl a omezit schopnost vést aktivní útočné operace.
Podle analytiků ukrajinská kampaň útoků středního dosahu tlačí ruskou logistiku a předsunuté základny dále od fronty. Tím se snižuje množství zdrojů dostupných pro pěchotu nasazovanou do těchto operací, píše BBC.
K současné palivové krizi dochází zhruba půl roku poté, co Moskvou dosazený šéf Krymu Sergej Aksjonov ujišťoval, že přesně taková situace nehrozí. „Zavedli jsme nové logistické schéma. Nyní si můžeme být jisti, že palivo bude vždy k dispozici,“ prohlásil v prosinci.
