Magyar hlasování označil za „klíčový krok v operaci Očistný oheň“, jejímž cílem je odstranit to, co nazývá ekonomickou a politickou mafií vytvořenou jeho předchůdcem ve funkci Viktorem Orbánem. Část ústavního dodatku podle Magyara také umožní odstranění z veřejných funkcí „Orbánových politických loutek“, mezi něž řadí i prezidenta Sulyoka.
Role maďarského prezidenta je převážně ceremoniální, ale hlava státu má pravomoc podepisovat zákony přijaté parlamentem, anebo je odesílat k ústavnímu soudu, aby je přezkoumal. Magyar opakuje, že Sulyok nedostál své roli hlavy státu, protože se nepostavil proti antidemokratickým krokům prosazeným Orbánovou vládou. Před volbami slíbil, že Sulyoka odvolá.
V pondělí současný premiér obvinil Fidesz, že pro Sulyoka předem připravil podání k ústavnímu soudu, kterým napadne změny ústavy. Prezidentovi vzkázal, že pokud dodatek k ústavě nepodepíše, zahájí parlament proceduru odvolání prezidenta. Pokud by se toto stalo, Sulyok už žádnou moc mít nebude a dodatek by podepsala předsedkyně parlamentu, uvedl Magyar.
Šéf parlamentu se ujímá role hlavy státu v případě, že prezident z úřadu odejde před koncem mandátu nebo pokud není dočasně schopen svůj úřad vykonávat.
Proti 12bodovému dodatku k ústavě prosazovanému Magyarovým hnutím Tisza minulý týden v Budapešti protestovali Orbánovi přívrženci. Změny označili za „autokratické“. Kritizují je ale i organizace jako Amnesty International nebo Human Rights Watch (HRW).
Podle HRW úprava ústavy připomíná opatření „z éry Fideszu“, který využíval své ústavní většiny v parlamentu k tomu, aby ovládl klíčové instituce maďarského veřejného života. Nicméně někdejší předseda maďarského nejvyššího soudu András Baka agentuře AFP řekl, že postup Tiszy je oprávněný, pokud povede k novému ústavnímu pořádku.
„V zemi, kde funguje právní stát, nejde taková mimořádná opatření používat, ale Maďarsko se za Orbána stalo uchváceným státem,“ řekl Baka, jehož mandát byl za vlády Fideszu v roce 2011 předčasně ukončen poté, co dal najevo znepokojení kvůli justičním reformám prosazovaným vládnoucí stranou. Dodal, že státní činitelé jako prezident Sulyok „byli jmenováni ne kvůli omezení moci vlády, ale kvůli zajištění přežití bývalého systému i po volební porážce Fideszu“.
Součástí dodatku k ústavě je také omezení působení poslance v parlamentu na 12 let. Tak by Tisza, která má v zákonodárném sboru dvoutřetinovou většinu potřebnou ke změnám základního zákona, zajistila, že několik prominentních zástupců Fideszu by v dalších parlamentních volbách už nemohlo kandidovat. Ústavní soud by znovu získal pravomoc přezkoumávat zákony týkající se rozpočtu a jeho soudci by opět museli odejít do důchodu v 70 letech.
Čtyři soudci 15členného tribunálu by museli skončit, včetně předsedy Pétera Polta považovaného za Orbánova spojence. Dodatek k ústavě také počítá s vytvořením nového úřadu se silnými pravomocemi v boji proti korupci, kterou kritici Orbána označovali za endemický jev systému, jenž vytvořil.
