Finsko, které s Ruskem sdílí pozemní hranici o délce 1344 kilometrů, začalo s výstavbou pohraničního plotu v dubnu 2023. Severská země se pro bariéru rozhodla poté, co opakovaně obvinila Rusko, že ke společné hranici dopravuje žadatele o azyl s cílem vyvolat migrační krizi. Moskva takové obvinění popřela.
Rantanenová v pondělí řekla, že stavba plotu byla nezbytná, neboť po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 se výrazně změnila bezpečnostní situace v Evropě. Poukázala také na další ruské vlivové a hybridní operace. „V takové situaci se každý stát musí postarat o svou bezpečnost a o nedotknutelnost svých hranic,“ řekla.
Ministryně dále uvedla, že po určité době Finsko vyhodnotí, zda není nutné plot prodloužit. „Co obzvláště potřebujeme, jsou fondy Evropské unie pro východní členské státy, aby takovéto projekty mohly být financovány,“ dodala.
Od konce roku 2023, kdy Finsko uzavřelo hraniční přechody pro cestující, do země přes Rusko nevstoupil prakticky žádný migrant, Helsinky však rozhodnutí postavit plot hájí. V roce 2023 přes Rusko přicestovalo do Finska asi 1300 žadatelů o azyl z třetích zemí, především ze Sýrie a Somálska. Podobné zkušenosti s cestami migrantů mají Polsko, Litva a Lotyšsko, kde se žadatelé o azyl ze třetích zemí snažili hranice překročit z Běloruska, které je ruským spojencem.
Finský plot, který podle odhadů stál 380 milionů eur (24,2 miliardy Kč), je rozdělen na několik částí. Pilotní úsek země vybudovala u Imatry. Nejdelší část, která měří zhruba 140 kilometrů, je na jihovýchodní hranici. Asi 35 kilometrů má bariéra v Severní Karélii a další sekce o 25 kilometrech stojí v Laponsku a v provincii Kainuu.