„Na mezinárodní úrovni musíme jasně definovat podmínky pro zmírnění krize a konfliktu na Blízkém východě. Musíme zajistit, aby byl Hormuzský průliv znovu otevřen,“ řekl Macron během návštěvy Soulu. Ani jeden z lídrů nicméně neupřesnil, jakým způsobem by k tomu přispěli, podotkla AP. Opětovné otevření této vodní cesty za pomoci vojenské operace je ale podle Macrona nereálné.
Prezidenti se podle Iho domluvili na rozšíření spolupráce v oblasti technologií nebo energetiky. Zástupci obou zemí také podepsali dohody o spolupráci v oblasti dodavatelských řetězců jaderného paliva, o společných investicích do projektu jihokorejských pobřežních větrných elektráren a o spolupráci v oblasti kritických nerostných surovin.
Korea přistoupila ke zvýšení výkonu svých jaderných reaktorů, aby zmírnila energetickou krizi. I rovněž vyzval k rychlejšímu přechodu na obnovitelné zdroje energie, protože válka odhalila silnou závislost země na dovozu fosilních paliv.
Blokovaným Hormuzským průlivem běžně prochází zhruba pětina světové produkce ropy a přibližně třetina zkapalněného zemního plynu (LNG), což zvyšuje ceny ropy na mezinárodních trzích. Americký prezident Donald Trump ve středu řekl, že Američané tuto vodní cestu nepotřebují a že si ji mají vzít ty země, pro které je důležitá. Vyzval k tomu právě Jižní Koreu, Čínu, nebo Japonsko, jež dováží 90 procent své ropy z Blízkého východu.
Macron na dvoudenní návštěvu Koreje přiletěl ve čtvrtek z Japonska, kde strávil tři dny. S tamní premiérkou Sanae Takaičiovou se ve středu také dohodl na spolupráci při prosazování ukončení války a znovuotevření průlivu pro tankery.
